English

Aktuality

5. května 2019

Konkurenční doložka

Nepřípustnou výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 310 odst. 1 zák. práce je též výdělečná činnost zaměstnance, jejíž předmět zapsaný ve veřejném (obchodním) rejstříku nebo uvedený v živnostenském oprávnění (popř. ve zřizovací listině nebo ve zvláštním právním předpise) se ani zčásti neshoduje s obdobně zapsaným předmětem činnosti…

Nepřípustnou výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 310 odst. 1 zák. práce je též výdělečná činnost zaměstnance, jejíž předmět zapsaný ve veřejném (obchodním) rejstříku nebo uvedený v živnostenském oprávnění (popř. ve zřizovací listině nebo ve zvláštním právním předpise) se ani zčásti neshoduje s obdobně zapsaným předmětem činnosti zaměstnavatele, jestliže se zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel při ní přesto mohou ocitnout v navzájem konkurenčním postavení a jestliže proto má tato výdělečná činnost zaměstnance vůči zaměstnavateli soutěžní povahu. I když při rozdílném předmětu činnosti zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel vyrábí, nabízí nebo poskytují odlišné výrobky, zboží nebo služby, nelze ani v tomto případě vyloučit jejich střet na tzv. trhu výrobků a služeb, neboť i jejich nabídka se může na trhu setkat s poptávkou stejných zákazníků (klientů) volících mezi více způsoby uspokojení svých potřeb. V úvahu též připadá střet v oblasti vstupů do výdělečné činnosti, tedy na odvozeném tzv. trhu výrobních faktorů, kde se jejich poptávka po přírodních zdrojích, pracovních silách, dodavatelských službách nebo reálném kapitálu (budovách, strojích, zařízeních, dopravních prostředcích apod.) a finančním kapitálu (penězích, cenných papírech) setká s nabídkou stejných dodavatelů (poskytovatelů); trh výrobních faktorů je odvozený od základního trhu výrobků a služeb v tom smyslu, že poptávka po výrobních faktorech je odvozená od poptávky po výrobcích a službách. Na soutěžní povahu výdělečné činnosti zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) vůči zaměstnavateli ale nebude možné usuzovat jen na základě skutečnosti, že jejich výdělečná činnost na vstupu vyžaduje (alespoň zčásti) stejné nebo obdobné výrobní faktory; takto široké pojetí zákazu konkurence by nepochybně bylo v rozporu se smyslem a účelem ustanovení § 310 odst. 1 zák. práce, jakož i se základní zásadou pracovněprávních vztahů spočívající ve zvláštní zákonné ochraně postavení zaměstnance [§ 1a odst. 1 písm. a) zák. práce], a představovalo by porušení základního práva na svobodnou volbu povolání a práva podnikat garantovaného ustanovením čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel by se mohli ocitnout v navzájem konkurenčním postavení tehdy, pokud by s ohledem na specifickou povahu jejich (jinak odlišných) výdělečných činností nebo specifickou situaci na trhu výrobních faktorů využívaných při těchto činnostech uspokojení poptávky zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) závažným způsobem ztížilo uspokojení stejné nebo obdobné poptávky zaměstnavatele a tím i vlastní výkon jeho výdělečné činnosti. V případě zájmu o právní služby v oblasti pracovního práva se prosím obracejte na Mgr. Kateřinu Ryšavou, rysava@akhavel.cz

více »
30. dubna 2019

Odpovědnost za zrušení veřejné soutěže

Neplatná zadávací dokumentace může zakládat odpovědnost za vynaložené náklady uchazečů. Účastníci veřejné soutěže mohou požadovat náhradu škody, která jim vznikne v důsledku zrušení soutěže z důvodu porušení zákona na straně zadavatele. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1409/2015 ve věci soutěže na „oděv pro výkonné letce a ISL“ rozhodl, že…

Neplatná zadávací dokumentace může zakládat odpovědnost za vynaložené náklady uchazečů. Účastníci veřejné soutěže mohou požadovat náhradu škody, která jim vznikne v důsledku zrušení soutěže z důvodu porušení zákona na straně zadavatele. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1409/2015 ve věci soutěže na „oděv pro výkonné letce a ISL“ rozhodl, že pokud zadávací dokumentace v rozporu s § 6 o veřejných zakázkách obsahovala neopodstatněné požadavky či požadavky zvýhodňující některé dodavatele, nese odpovědnost za toto porušení zadavatel, i když se o tomto porušení dozví až z námitek uchazečů (požadovaný materiál nebyl na trhu dostupný), jelikož měl při přípravě dokumentace postupovat náležitě obezřetně a pečlivě. Podle soudu je pro odpovědnost zadavatele podstatný důvod, pro který došlo ke zrušení veřejné soutěže. Odpovědnost zadavatele vzniká za situace, kdy již při zveřejnění zadávací dokumentace existuje objektivní skutečnost, která zakládá nezákonnost. Zbytečně vynaložené náklady uchazečů, kteří se řádně účastní veřejné soutěže v dobré víře ve správnost zadávací dokumentace, pak představují skutečnou škodu. V případě zájmu o právní služby v oblasti veřejných zakázek se prosím obracejte na Mgr. Petra Brejla, brejl@akhavel.cz

více »
24. dubna 2019

Nová národní právní úprava ochrany osobních údajů

Dne 24. 4. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 110/2019 Sb. nový zákon o zpracování osobních údajů. V rámci českého právního řádu nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jenž se zrušuje, a to včetně svých novel. Navazuje přitom především na přímo použitelné evropské obecné nařízení…

Dne 24. 4. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 110/2019 Sb. nový zákon o zpracování osobních údajů. V rámci českého právního řádu nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jenž se zrušuje, a to včetně svých novel. Navazuje přitom především na přímo použitelné evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů 2016/679, tzv. GDPR. Je rovněž projevem transpozice evropské směrnice 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů. Pokud jde o působnost zákona, ten v podrobnostech nově upravuje zpracování osobních údajů podle výše uvedeného nařízení GDPR, zpracování osobních údajů příslušnými orgány za účelem předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, zpracování osobních údajů při zajišťování obranných a bezpečnostních zájmů České republiky, další zpracování osobních údajů, které mají být nebo jsou zařazeny do evidence nebo jejichž zpracování probíhá zcela nebo částečně automatizovaně, nejde-li o zpracování osobních údajů fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních nebo domácích činností, a nakonec postavení a pravomoc Úřadu pro ochranu osobních údajů. Společně se zákonem o zpracování osobních údajů byl ve shodné částce Sbírky zákonů publikován rovněž změnový zákon, tedy zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, a to pod č. 111/2019 Sb. Ten za účelem přizpůsobení dosavadního právního řádu nové právní úpravě v této oblasti novelizuje na čtyři desítky dalších zákonů. Oba nové zákony své účinnosti nabyly dnem 24. 4. 2019. V případě zájmu o právní služby v oblasti ochrany osobních údajů se prosím obracejte na Mgr. Jiřího Hnáta, hnat@akhavel.cz

více »
18. února 2019

(Částečné) zrušení povinnosti apostilace

Od 16. 2. 2019 se v rámci Evropské unie ruší povinnost opatřovat některé úřední listiny apostilou. 16. 2. 2019 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1191 ze dne 6. 7. 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č…

Od 16. 2. 2019 se v rámci Evropské unie ruší povinnost opatřovat některé úřední listiny apostilou. 16. 2. 2019 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1191 ze dne 6. 7. 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č.1024/2012 (tzv. nařízení o apostilaci, dále jen „nařízení“). Podle tohoto nařízení jsou veřejné listiny a ověřené kopie osvobozeny od jakéhokoliv druhu legalizace nebo obdobných formalit. Zjednodušení se netýká všech veřejných listin, nýbrž jen v nařízení taxativně uvedených. Konkrétně půjde o listiny stvrzující narození, úmrtí, jméno, uzavření sňatku, rozvod, registrované partnerství nebo jeho zrušení, rodičovství, osvojení, státní příslušnost nebo neexistenci záznamu v trestním rejstříku, jakož i potvrzení o skutečnosti, že je osoba na živu. Toto nařízení zahrnuje také úřední listiny, jakými jsou např. notářské zápisy. Do oblasti působnosti tohoto nařízení naopak nespadají především veřejné listiny vydané orgány třetích zemí nebo ověřené kopie listin vydaných orgány třetích zemí, které budou vyhotoveny úřady v některé z členských zemí EU. Novinkou je také to, že úřady nemohou po občanovi jiného členského státu vyžadovat ani překlady veřejných listin dokládajících některou z výše uvedených skutečností, pokud je jejich součástí vícejazyčný standardní formulář, jehož vzor je uveden v příloze nařízení. Nařízení však ponechává formu tzv. správního uvážení, neboli výše uvedené platí pouze v případě, že zahraniční úřad, kterému je příslušná veřejná listina s formulářem předložena, považuje údaje ve formuláři pro zpracování veřejné listiny za dostačující. Pokud je tedy například německý státní příslušník ustanoven jednatelem v české společnosti, postačí, pokud při zápisu do českého obchodního rejstříku předloží výpis z německého trestního rejstříku společně s vícejazyčným formulářem. Výpis z německého trestního rejstříku tak nemusí obsahovat apostilu a nemusí být ani přeložen. Nařízení se ovšem nevztahuje na výpisy z obchodního rejstříku, neboť ty nedokládají žádnou z výše uvedených skutečností. Výpisy z obchodního rejstříku, které budou předkládány v jiné členské zemi EU, nadále musí být opatřeny apostilou a přeloženy. Nejpozději do 16. 2. 2021 je Evropská komise povinna prověřit, zda je vhodné, aby se působnost nařízení rozšířila také na veřejné listiny týkající se právní formy a zastupování za společnost, tedy na výpisy z obchodního rejstříku. V případě zájmu o právní služby v oblasti obchodního rejstříku se prosím obracejte na Mgr. Kateřinu Ryšavou, rysava@akhavel.cz

více »
15. ledna 2019

Novela zákona o ochranných známkách

Dne 1. 1. 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o ochranných známkách. Jedním z důvodů novelizace byly výrazné změny v podnikatelském prostředí, zejména v souvislosti s rozvojem internetu a dalších elektronických nástrojů, které proběhly v průběhu posledního desetiletí. Novela ZOZ transponuje do českého právního řádu Směrnici Evropského…

Dne 1. 1. 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o ochranných známkách. Jedním z důvodů novelizace byly výrazné změny v podnikatelském prostředí, zejména v souvislosti s rozvojem internetu a dalších elektronických nástrojů, které proběhly v průběhu posledního desetiletí. Novela ZOZ transponuje do českého právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2436.

Dle úvodních ustanovení Směrnice je nutné omezit oblasti, ve kterých je systém ochranných známek v EU nekonzistentní, a současně zachovat vnitrostátní ochranu ochranných známek. Cílem je zajistit, aby se předmětné úpravy ochrany vzájemně doplňovaly. Z uvedeného důvodu Směrnice nastavuje kvalitnější, rychlejší a jednodušší pravidla zápisu ochranných známek, čímž by mělo dojít k modernizaci systému ochranných známek v celé EU.

Český zákonodárce na tento požadavek reagoval tak, že přijal Novelu ZOZ, kterou současně dochází ke změně zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a zákona o správních poplatcích. „Návrh mění též zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž zavádí možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, která byla vlastníkům způsobena neoprávněným získáním, využitím nebo zpřístupněním jejich obchodního tajemství. Správu a nakládání se správními poplatky v řízení o ochranných známkách bude nově upravovat zákon o správních poplatcích.“

Změnou oproti stávající úpravě je skutečnost, že ochrannou známkou může být nyní i takové označení, které není způsobilé grafického znázornění, avšak je vyjádřeno způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. Nová definice otevírá možnost zapsat ochranné známky, které jsou vyjádřeny dostupnými technologickými prostředky, neomezuje tak přípustné prostředky vyjádření pouze na grafické. Takové ochranné známky chápeme jako netradiční ochranné známky (např. pohybové, multimediální, zvukové apod.).

Novela ZOZ rozšiřuje dosavadní druhy ochranné známky a v příloze č. 1 uvádí ochrannou známku slovní, obrazovou, prostorovou, poziční, se vzorem, tvořenou pouze barvou bez obrysů, zvukovou, pohybovou, multimediální, holografickou a jiné druhy ochranných známek, které neodpovídají žádnému z uvedených druhů ochranných známek.

Nově tak již Úřad průmyslového vlastnictví nebude v rámci věcného průzkumu zkoumat, zda přihlašované označení není shodné nebo neobsahuje shodné prvky se starší ochrannou známkou. Shodnost přihlašované ochranné známky se starší ochrannou známkou bude i nadále překážkou jejího zápisu, ale nově pouze na základě námitky vlastníka oné starší ochranné známky. Pokud tedy vlastník starší ochranné známky včas nevznese námitku, ÚPV přihlašovanou ochrannou známku zapíše, a to i přesto, že se se starší, již zapsanou, ochrannou známkou shoduje. Povinnost implementovat Směrnici mají členské státy EU do 14. ledna 2019, vyjma pravidel Řízení o zrušení ochranné známky nebo o prohlášení ochranné známky za neplatnou (čl. 45 Směrnice), jejíž úpravu mají členské státy uvést do souladu s požadavky stanovenými ve Směrnici do 14. ledna 2023.

více »