English

Aktuality

31. července 2019

Taktické a výlučně vnitřní informace

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím lze odmítnout poskytnutí informací, které se vztahují výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Pod tento důvod lze zahrnout také případy, kdy by poskytnutím informací byla ohrožena efektivita kontrolní činnosti úřadu. V konkrétní věci, řešené u Nejvyššího správního soudu…

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím lze odmítnout poskytnutí informací, které se vztahují výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Pod tento důvod lze zahrnout také případy, kdy by poskytnutím informací byla ohrožena efektivita kontrolní činnosti úřadu. V konkrétní věci, řešené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 369/2018, šlo o žádost mj. o metodiku Taktické a operativní postupy při aplikaci zvláštního zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň podle § 103 zákona č. 235/2014 Sb. Finanční úřad ji odmítl poskytnout s tím, že jde o vnitřní akt. Podle judikatury platí, že vnitřní akty nevyvolávají účinky navenek vůči adresátům veřejnoprávního působení. Žadatel se však uváděl, že tato metodická pomůcka se týká postupů Finanční správy, kterými se rozhoduje o (jeho) právech a povinnostech, a tak nemůže jít o čistě vnitřní záležitost. Na to soud odpovídá, že pokud by poskytnutí takové informace výrazně oslabilo efektivitu kontrolní činnosti a jde o informaci vztahující se výlučně k vnitřním pokynům, nehraje roli, zda tyto informace mají vliv na práva a povinnosti adresátů právních norem. Takovou informaci úřad poskytnout nemusí. Na druhou stranu, části předmětné metodiky, které svým zveřejněním kontrolní činnost nenaruší, poskytnout musí. Judikatura totiž také říká, že pro neposkytnutí vnitřního aktu musí být dán dostatečně legitimní důvod. Jinými slovy, pouze ty části vnitřních aktů, kde takový důvod existuje, lze neposkytnout. V tomto případě je tedy třeba poskytnout všechny části vnitřní metodiky, jejichž zveřejněním nedojde k narušení efektivity kontrolní činnosti. V případě zájmu o právní služby v oblasti svobodného přístupu k informacím a registru smluv se prosím obracejte na Mgr. Jan Hrabu, hraba@akhavel.cz

více »
5. června 2019

NÁVRH EVROPSKÉ SMĚRNICE NA OCHRANU TZV. WHISTLEBLOWERŮ

Dne 16. dubna 2019 schválil Evropský parlament návrh směrnice, která přináší nová – jednotná – pravidla pro ochranu osob oznamujících porušení práva EU. Návrh směrnice poskytuje pevný základ pro ochranu potenciálních oznamovatelů, kteří se setkali s protiprávním jednáním nebo nekalostmi v rozporu s právem a zájmy EU a rozhodli se je řešit. Ačkoliv…

Dne 16. dubna 2019 schválil Evropský parlament návrh směrnice, která přináší nová – jednotná – pravidla pro ochranu osob oznamujících porušení práva EU. Návrh směrnice poskytuje pevný základ pro ochranu potenciálních oznamovatelů, kteří se setkali s protiprávním jednáním nebo nekalostmi v rozporu s právem a zájmy EU a rozhodli se je řešit. Ačkoliv návrh směrnice cílí primárně na oznamování porušení unijního práva (zejména pokud jde o porušování pravidel vnitřního trhu či finančních zájmů EU, nebo o porušování unijního práva v oblasti zadávání veřejných zakázek, finančních služeb, ochrany životního prostředí apod.), lze očekávat, že v jednotlivých členských státech, které se této problematice z různých důvodů dosud příliš nevěnovaly, vyvolá širší odezvu, a to zejména pokud jde o porušování národní legislativy a vnitřních směrnic a pravidel zaměstnavatelů. V České republice je v současnosti v zásadě jediným právním předpisem, jenž upravuje ochranu tzv. whistleblowerů, nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu. Ten stanovuje pravidla ochrany státního zaměstnance, jenž oznámí podezření ze spáchání protiprávního jednání představeným, státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo osobou ve služebním poměru podle jiného právního předpisu při výkonu státní služby, práce nebo veřejné funkce nebo v souvislosti s ním. V případě zájmu o právní služby v oblasti whistlblowingu, korporátních etických kodexů, trestní odpovědnosti právnických osob se prosím obracejte na Mgr. Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz

více »
5. května 2019

Konkurenční doložka

Nepřípustnou výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 310 odst. 1 zák. práce je též výdělečná činnost zaměstnance, jejíž předmět zapsaný ve veřejném (obchodním) rejstříku nebo uvedený v živnostenském oprávnění (popř. ve zřizovací listině nebo ve zvláštním právním předpise) se ani zčásti neshoduje s obdobně zapsaným předmětem činnosti…

Nepřípustnou výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 310 odst. 1 zák. práce je též výdělečná činnost zaměstnance, jejíž předmět zapsaný ve veřejném (obchodním) rejstříku nebo uvedený v živnostenském oprávnění (popř. ve zřizovací listině nebo ve zvláštním právním předpise) se ani zčásti neshoduje s obdobně zapsaným předmětem činnosti zaměstnavatele, jestliže se zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel při ní přesto mohou ocitnout v navzájem konkurenčním postavení a jestliže proto má tato výdělečná činnost zaměstnance vůči zaměstnavateli soutěžní povahu. I když při rozdílném předmětu činnosti zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel vyrábí, nabízí nebo poskytují odlišné výrobky, zboží nebo služby, nelze ani v tomto případě vyloučit jejich střet na tzv. trhu výrobků a služeb, neboť i jejich nabídka se může na trhu setkat s poptávkou stejných zákazníků (klientů) volících mezi více způsoby uspokojení svých potřeb. V úvahu též připadá střet v oblasti vstupů do výdělečné činnosti, tedy na odvozeném tzv. trhu výrobních faktorů, kde se jejich poptávka po přírodních zdrojích, pracovních silách, dodavatelských službách nebo reálném kapitálu (budovách, strojích, zařízeních, dopravních prostředcích apod.) a finančním kapitálu (penězích, cenných papírech) setká s nabídkou stejných dodavatelů (poskytovatelů); trh výrobních faktorů je odvozený od základního trhu výrobků a služeb v tom smyslu, že poptávka po výrobních faktorech je odvozená od poptávky po výrobcích a službách. Na soutěžní povahu výdělečné činnosti zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) vůči zaměstnavateli ale nebude možné usuzovat jen na základě skutečnosti, že jejich výdělečná činnost na vstupu vyžaduje (alespoň zčásti) stejné nebo obdobné výrobní faktory; takto široké pojetí zákazu konkurence by nepochybně bylo v rozporu se smyslem a účelem ustanovení § 310 odst. 1 zák. práce, jakož i se základní zásadou pracovněprávních vztahů spočívající ve zvláštní zákonné ochraně postavení zaměstnance [§ 1a odst. 1 písm. a) zák. práce], a představovalo by porušení základního práva na svobodnou volbu povolání a práva podnikat garantovaného ustanovením čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel by se mohli ocitnout v navzájem konkurenčním postavení tehdy, pokud by s ohledem na specifickou povahu jejich (jinak odlišných) výdělečných činností nebo specifickou situaci na trhu výrobních faktorů využívaných při těchto činnostech uspokojení poptávky zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) závažným způsobem ztížilo uspokojení stejné nebo obdobné poptávky zaměstnavatele a tím i vlastní výkon jeho výdělečné činnosti. V případě zájmu o právní služby v oblasti pracovního práva se prosím obracejte na Mgr. Kateřinu Ryšavou, rysava@akhavel.cz

více »
30. dubna 2019

Odpovědnost za zrušení veřejné soutěže

Neplatná zadávací dokumentace může zakládat odpovědnost za vynaložené náklady uchazečů. Účastníci veřejné soutěže mohou požadovat náhradu škody, která jim vznikne v důsledku zrušení soutěže z důvodu porušení zákona na straně zadavatele. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1409/2015 ve věci soutěže na „oděv pro výkonné letce a ISL“ rozhodl, že…

Neplatná zadávací dokumentace může zakládat odpovědnost za vynaložené náklady uchazečů. Účastníci veřejné soutěže mohou požadovat náhradu škody, která jim vznikne v důsledku zrušení soutěže z důvodu porušení zákona na straně zadavatele. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1409/2015 ve věci soutěže na „oděv pro výkonné letce a ISL“ rozhodl, že pokud zadávací dokumentace v rozporu s § 6 o veřejných zakázkách obsahovala neopodstatněné požadavky či požadavky zvýhodňující některé dodavatele, nese odpovědnost za toto porušení zadavatel, i když se o tomto porušení dozví až z námitek uchazečů (požadovaný materiál nebyl na trhu dostupný), jelikož měl při přípravě dokumentace postupovat náležitě obezřetně a pečlivě. Podle soudu je pro odpovědnost zadavatele podstatný důvod, pro který došlo ke zrušení veřejné soutěže. Odpovědnost zadavatele vzniká za situace, kdy již při zveřejnění zadávací dokumentace existuje objektivní skutečnost, která zakládá nezákonnost. Zbytečně vynaložené náklady uchazečů, kteří se řádně účastní veřejné soutěže v dobré víře ve správnost zadávací dokumentace, pak představují skutečnou škodu. V případě zájmu o právní služby v oblasti veřejných zakázek se prosím obracejte na Mgr. Petra Brejla, brejl@akhavel.cz

více »
24. dubna 2019

Nová národní právní úprava ochrany osobních údajů

Dne 24. 4. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 110/2019 Sb. nový zákon o zpracování osobních údajů. V rámci českého právního řádu nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jenž se zrušuje, a to včetně svých novel. Navazuje přitom především na přímo použitelné evropské obecné nařízení…

Dne 24. 4. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 110/2019 Sb. nový zákon o zpracování osobních údajů. V rámci českého právního řádu nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jenž se zrušuje, a to včetně svých novel. Navazuje přitom především na přímo použitelné evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů 2016/679, tzv. GDPR. Je rovněž projevem transpozice evropské směrnice 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů. Pokud jde o působnost zákona, ten v podrobnostech nově upravuje zpracování osobních údajů podle výše uvedeného nařízení GDPR, zpracování osobních údajů příslušnými orgány za účelem předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, zpracování osobních údajů při zajišťování obranných a bezpečnostních zájmů České republiky, další zpracování osobních údajů, které mají být nebo jsou zařazeny do evidence nebo jejichž zpracování probíhá zcela nebo částečně automatizovaně, nejde-li o zpracování osobních údajů fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních nebo domácích činností, a nakonec postavení a pravomoc Úřadu pro ochranu osobních údajů. Společně se zákonem o zpracování osobních údajů byl ve shodné částce Sbírky zákonů publikován rovněž změnový zákon, tedy zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, a to pod č. 111/2019 Sb. Ten za účelem přizpůsobení dosavadního právního řádu nové právní úpravě v této oblasti novelizuje na čtyři desítky dalších zákonů. Oba nové zákony své účinnosti nabyly dnem 24. 4. 2019. V případě zájmu o právní služby v oblasti ochrany osobních údajů se prosím obracejte na Mgr. Jiřího Hnáta, hnat@akhavel.cz

více »