English

Aktuality

24. července 2018

Elektronické zadávání veřejných zakázek bude od října povinné

Od října letošního roku bude platit povinnost elektronického zadávání veřejných zakázek pro všechny zadavatele. Pokud stát stanovil povinnost elektronické komunikace, měl by také poskytnout nástroj, jak tuto povinnost splnit. Proto má pro administraci veřejných zakázek Národní elektronický nástroj (NEN). Pro orgány státní správy bude využívání NEN…

Od října letošního roku bude platit povinnost elektronického zadávání veřejných zakázek pro všechny zadavatele. Pokud stát stanovil povinnost elektronické komunikace, měl by také poskytnout nástroj, jak tuto povinnost splnit. Proto má pro administraci veřejných zakázek Národní elektronický nástroj (NEN). Pro orgány státní správy bude využívání NEN od prvního července povinné. „Ohledně elektronického zadávání veřejných zakázek jsme debatovali i s kolegy z ostatních ministerstev a shodneme se na tom, že Národní elektronický nástroj ušel kus cesty. Je stále více využívaný, o čemž svědčí i hodnota zakázek v systému. Pokud stát stanovil povinnost elektronické komunikace, je Národní elektronický nástroj správné řešení. Proběhla celá řada zátěžových testů systému, které reflektovaly skutečné předpokládané rozložení očekávané zátěže. Dále má NEN nejvyšší možnou známku bezpečnosti dle nezávislého testu v porovnání s vybranými systémy,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Národní Elektronický Nástroj (NEN) je systém pro administraci a zadávání veřejných zakázek ve správě státu. Je všem poskytován zdarma. NEN podporuje plánovací aktivity, proto jej lze využít i pro dlouhodobé investiční projekty. V případě zájmu o právní služby v oblasti veřejných zakázek se prosím obracejte na Mgr. Petra Brejla,brejl@ak­havel.cz

více »
20. července 2018

Účelové dělení veřejných zakázek jakožto častý „nešvar“ zadavatelů

S tím, jak v českém prostředí vzrůstá množství veřejných zakázek, stoupá i snaha některých zadavatelů vyhnout se zákonným povinnostem se zadáváním veřejných zakázek spojeným, případně uložené povinnosti zmírnit. V současnosti se rozmáhá praxe zadavatelů, kteří účelovým rozdělením veřejné zakázky na více samostatných veřejných zakázek (které by ale…

S tím, jak v českém prostředí vzrůstá množství veřejných zakázek, stoupá i snaha některých zadavatelů vyhnout se zákonným povinnostem se zadáváním veřejných zakázek spojeným, případně uložené povinnosti zmírnit. V současnosti se rozmáhá praxe zadavatelů, kteří účelovým rozdělením veřejné zakázky na více samostatných veřejných zakázek (které by ale správně měly být pouze dílčí částí veřejné zakázky) dosáhnou umělého snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Tímto jednáním se zadavatelé snaží dosáhnout toho, že např. z jedné nadlimitní veřejné zakázky rozdělením vznikne několik „menších“ veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota už ale bude odpovídat veřejné zakázce podlimitní nebo veřejné zakázce malého rozsahu. V důsledku toho by byla veřejná zakázka zadávána v jiném (mírnějším) režimu, než by správně být měla, a tedy v rozporu s § 18 ZVZ. V takových případech pak soudy, příp. jiné správní orgány při zjišťování, zda je konkrétní plnění ve prospěch zadavatele veřejné zakázky jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, musí zkoumat věcný charakter takového plnění. Lze tedy shrnout, že v případech, kdy zadavatel vydává dílčí veřejné zakázky za zakázky samostatné za účelem zdánlivého snížení jejich předpokládané hodnoty, se jedná o obcházení zákona, které je v rozporu nejen se základními právními zásadami, ale i s pravidlem výslovně uvedeným v § 35 ZVZ. V případě zájmu o právní služby v oblasti veřejných zakázek se prosím obracejte na Mgr. Petra Brejla,brejl@ak­havel.cz

více »
25. června 2018

Monistická struktura akciové společnosti ve světle připravované novely zákona o obchodních korporacích

Jedním ze stěžejních témat současné odborné diskuse je připravovaná novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), která byla schválena Vládou České republiky dne 6. 6. 2018 (dále jen „Novela ZOK“). Novela ZOK si klade za cíl především představení fungující, jasné a přehledné právní úpravy obchodních korporací, která není…

Jedním ze stěžejních témat současné odborné diskuse je připravovaná novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), která byla schválena Vládou České republiky dne 6. 6. 2018 (dále jen „Novela ZOK“). Novela ZOK si klade za cíl především představení fungující, jasné a přehledné právní úpravy obchodních korporací, která není pro své adresáty zbytečně zatěžující. Jedním z bodů Novely ZOK je mimo jiné podstatná revize monistické struktury akciové společnosti, jejíž úprava v ZOK je velice kritizována. Stěžejním bodem Novely ZOK v oblasti monistického systému by mělo být zrušení statutárního ředitele jakožto samostatného orgánu společnosti, přičemž nadále by jediným zřizovaným orgánem monistické akciové společnosti měla být pouze správní rada. Z hlediska organizační struktury správní rady Novela ZOK navrhuje, aby byla správní rada obligatorně tříčlenná. Výjimku by měly tvořit společnosti s jediným akcionářem, pro které Novela ZOK připouští existenci správní rady s menším počtem členů. V případě, že máte zájem o právní služby v oblasti korporátního práva, obracejte se prosím na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

více »
20. června 2018

Spory tzv. lovců dopravních nehod s pojišťovnami o plnění z povinného ručení ve světle korektivu dobrých mravů

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti obchodní společnosti Česká pojišťovna a. s. a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo podnikat za podmínek stanovených zákonem podle čl…

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti obchodní společnosti Česká pojišťovna a. s. a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo podnikat za podmínek stanovených zákonem podle čl. 26 odst. 1 a 2 ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny. Ústavní soud má vážné pochybnosti o tom, zda podnikání vedlejší účastnice bylo vedeno ve fair duchu, v souladu s dobrými mravy a minimálně tím se měl odvolací soud zabývat. Systém povinného ručení primárně chrání poškozené, potažmo i viníky nehod, nelze však připustit, aby byly účelovým navyšováním nákladů na odstraňování škod čerpány finanční prostředky, které by při poctivém jednání čerpány nebyly, což by nakonec mohlo jít k tíži všech pojistníků (nejen podnikatelů v oboru pojišťovnictví), neboť „povinné ručení by podražilo“. Byla-li od zahájení opravy vozidla uměle navyšována její cena, aby odpovídala kvalitní a autorizované opravě, aniž by s tím byla poškozená (navíc v postavení spotřebitelky, tedy slabší strany) srozuměna, a šlo pouze o maximalizaci příjmu autoservisu či vedlejší účastnice ze systému povinného ručení, pak lze mít pochybnosti o tom, zda je možné takovému jednání poskytnout právní ochranu, zda nejde o jednání nepoctivé a v rozporu s dobrými mravy. V případě, že máte zájem o právní služby v oblasti pojistného práva, obracejte se prosím na Mgr. Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz

více »
15. června 2018

Další nález Ústavního soudu k poskytování informací o platech zaměstnanců

Ústavní soud konstatuje, že informace o platových poměrech zaměstnanců jsou informacemi, které jsou chráněny podle článku 10 Listiny základních práv a svobod a podle článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zaručujících právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a právo na informační sebeurčení, které…

Ústavní soud konstatuje, že informace o platových poměrech zaměstnanců jsou informacemi, které jsou chráněny podle článku 10 Listiny základních práv a svobod a podle článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zaručujících právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a právo na informační sebeurčení, které umožňuje jednotlivci rozhodovat o datech o něm shromažďovaných, zpracovávaných a dále šířených Právo na poskytnutí informací ve veřejném zájmu není neomezitelné. Pokud jeho výkon zasahuje do práva na ochranu soukromého života, je nutno v každém jednotlivém případě všechna tato práva poměřovat, a zajistit mezi nimi spravedlivou rovnováhu, neboť jde o práva rovnocenná. Takovou povinnost mají i všechny subjekty aplikující relevantní právní úpravu, obsaženou v zákoně o svobodném přístupu k informacím, tj. osoby poskytující informaci, správní orgány a soudy v systému správního soudnictví. Ústavní soud připomíná, že před poskytnutím informací o platu a odměnách zaměstnance, vyžádaných žadatelem na základě ustanovení § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím, je nezbytné provést test proporcionality a v jeho rámci posoudit zejména, zda poskytnutí informací je klíčové pro výkon práva žadatele na přístup k veřejným informacím, přičemž je třeba zejména zkoumat, zda

  1. účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu,
  2. informace samotná se týká veřejného zájmu,
  3. žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“,
  4. informace existuje a je dostupná.

Při střetu základních práv nutno vycházet z principu, že všechna základní práva jsou rovnocenná. Orgány aplikující relevantní právní úpravu – tj. v posuzovaném případě povinná osoba, správní orgány a soudy v systému správního soudnictví – musí v každém jednotlivém případě testem proporcionality porovnat dotčená v konfliktu stojící základní práva, a zajistit, aby mezi nimi byla dodržena spravedlivá rovnováha. V projednávaném případě byl žadatelem o informace advokát. Z vyžádaného spisu správního soudu neplyne jakákoliv zmínka o účelu, k jakému měly být osobní údaje požadované žadatelem užity, natož zda měly být užity ve veřejném zájmu, a v čem by tento veřejný zájem měl spočívat. Nemohlo proto být posuzováno, zda byla dodržena spravedlivá rovnováha mezi v konfliktu stojícími základními právy. V případě, že máte zájem o právní služby v oblasti práva na informace, obracejte se prosím na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

více »