English

Aktuality

20. července 2017

Na ČEZ nedopadá informační povinnost, rozhodl Ústavní soud

Na energetický ČEZ nedopadá povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Firma uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na ni povinnost dopadala. Ústavní soud rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze zrušil. Podle Ústavního soudu jimi bylo porušeno základní…

Na energetický ČEZ nedopadá povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Firma uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na ni povinnost dopadala. Ústavní soud rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze zrušil. Podle Ústavního soudu jimi bylo porušeno základní právo na soudní ochranu, vlastnit majetek a právo podnikat. V případě zájmu o právní služby v oblasti svobodného přístupu k informacím se prosím obracejte na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

více »
16. července 2017

Nová úprava přestupkového práva

Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích tvořící novou úpravu přestupkového práva v České Republice (nahrazují zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích). Dále uvádíme základní informace o nové úpravě.

Příkazní vs. blokové řízení: Zákon o…

Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích tvořící novou úpravu přestupkového práva v České Republice (nahrazují zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích). Dále uvádíme základní informace o nové úpravě.

Příkazní vs. blokové řízení: Zákon o odpovědnosti za přestupky nerozlišuje blokové a příkazní řízení, ale stanovuje, že na blokové řízení upravené v dosavadních zákonech se hledí jako na příkazní, při němž je příkaz vydáván na místě.

Promlčecí doba: Od 1. 7. 2017 bude tato doba záviset na závažnosti přestupku, přičemž budou délky dvě – 1 rok a 3 roky. 3 léta budou tehdy, pokud jde o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč. Lze ji prodloužit až na 3, resp. 5 let. Po jejím uplynutí již není možné přestupek projednat.

Správní trestání: Upustí se od dosavadního pojmu sankce a nahradí jej správní tresty. Zůstávají napomenutí, pokuta, zákaz činnosti a propadnutí věci. Mezi nový správní trest patří zveřejnění rozhodnutí o přestupku, který lze uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě, stanoví-li tak zákon. Je však třeba dbát na to, aby zásah do soukromí pachatele nebyl nepřiměřený vzhledem k povaze a závažnosti přestupku. Nově se zároveň zavedou přitěžující a polehčující okolnosti, ke kterým se přihlédne při určení druhu a výměry správního trestu. Jako polehčující okolnost bude brána například skutečnost, že pachatel spáchal přestupek ve věku blízkém věku mladistvým nebo že přestupek spáchal pod vlivem hrozby nebo nátlaku. Za přitěžující okolnost bude považována situace, kdy pachatel spáchal více přestupků nebo ho spáchal opakovaně.

Odpovědnost právnických osob za přestupek: V zásadě se k této odpovědnosti přistupuje obdobně jako v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob. Právnickou osobu bude možné postihnout i za přestupek spáchaný před jejím vznikem, anebo v případech, kdy soud rozhodl o její neplatnosti, nebo jednala-li dotyčná fyzická osoba za právnickou osobu na základě neplatného nebo neúčinného titulu. Odpovědnost právnické osoby za spáchaný přestupek přechází vždy i na její právní nástupce. Správní orgán však může za podmínek stanovených zákonem zakázat zrušení, zánik nebo přeměnu právnické osoby obviněné z přestupku. Na právní nástupce přechází i povinnost uhradit uloženou pokutu, pokud v době zániku právnické osoby ještě nezaniklo právo ji vymáhat.

Podnikající fyzická osoba: Nese odpovědnost i za jednání svých zaměstnanců a některých dalších fyzických osob v souvislosti s jejím podnikáním. Její odpovědnost za spáchané přestupky přechází po její smrti na osobu, která pokračuje v jejím podnikání. Právnická osoba a podnikající fyzická osoba odpovídá za přestupek bez ohledu na to, zda jej zavinila, má však možnost se odpovědnosti zprostit.

Okolností vylučující protiprávnost jednání: Jejich výčet se doplnil o svolení poškozeného, oprávněné použití zbraně a o přípustné riziko. Nutná obrana a krajní nouze zůstávají beze změn.

Správní tresty: Pojem „sankce“ je nahrazen označením „správní tresty“. Dosavadní kontroverzní sankci zákazu pobytu vystřídal trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Správní orgán bude také oprávněn uložit podezřelému či obviněnému, aby složil záruku (peněžitou či nepeněžitou), kterou zajistí splnění povinností, jež mu mohou být uloženy během řízení nebo v rozhodnutí o přestupku (např. pokuta, povinnost splnit nároky poškozeného). Nově je upravena možnost (podmíněného) upuštění od potrestání. Ochranná opatření zůstávají zachována bez zásadních změn, jen namísto zabrání věci, které pachatel zmařil, je možné zabrat náhradní hodnotu věci (obdobně u trestu propadnutí věci).

Narovnání: Zde se jedná o tzv. odklon, tedy způsob vyřešení přestupku bez vyslovení viny a s tím spojených negativních následků (záznam v evidenci přestupků). Narovnání lze využít pouze v řízení, kterého se účastní poškozený, jelikož má podobu dohody mezi ním a obviněným. Správní orgán ověří splnění zákonných podmínek, vyslechne strany narovnání a dohodu rozhodnutím schválí. Právní mocí tohoto rozhodnutí vzniká překážka věci pravomocně rozhodnuté.

V případě zájmu o právní služby v oblasti přestupkového práva se prosím obracejte na Mgr. Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz

více »
7. března 2017

HKR posiluje v oblasti správy a vymáhání pohledávek

Stejně jako v ostatních oblastech působnosti je i v oblasti inkasa a správy pohledávek svých klientů prvořadým zájmem HKR poskytovat právní služby té nejvyšší kvality splňující jejich potřeby a očekávání. V této souvislosti advokátní kancelář HKR započala v únoru tohoto roku spolupráci s Mgr. Jiřím Šimečkem, kdy jejím hlavním účelem je…

Stejně jako v ostatních oblastech působnosti je i v oblasti inkasa a správy pohledávek svých klientů prvořadým zájmem HKR poskytovat právní služby té nejvyšší kvality splňující jejich potřeby a očekávání. V této souvislosti advokátní kancelář HKR započala v únoru tohoto roku spolupráci s Mgr. Jiřím Šimečkem, kdy jejím hlavním účelem je systematický a komplexní rozvoj právních služeb poskytovaných HKR v této části správy financí klientů.

Předtím, než Jiří Šimeček započal svou spolupráci s HKR, zabýval se touto problematikou kontinuálně více než 8 let a řešil ji jak z pohledu optimalizace a efektivity procesů, tak možných business modelů vztaženo k aktuálním legislativním možnostem.

více »
6. března 2017

Novela občanského zákoníku mění úpravu společného jmění manželů

Zákonem č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony došlo s účinností ode dne 28.2.2017 k úpravě § 709 občanského zákoníku, když nově platí, že nabyl-li jeden z manželů podíl v obchodní společnosti nebo družstvu, nezakládá to účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou…

Zákonem č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony došlo s účinností ode dne 28.2.2017 k úpravě § 709 občanského zákoníku, když nově platí, že nabyl-li jeden z manželů podíl v obchodní společnosti nebo družstvu, nezakládá to účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

Novelou dochází k odstranění výkladového i aplikačního problému a doplňuje se znění stávající právní úpravy tak, aby napříště nevznikaly pochybnosti o tom, že stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem v obchodní společnosti nebo členem družstva, a nenabyl-li podíl způsobem, který zakládá jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu (vyjma bytového), a tedy ani práva, ani povinnosti s takovou účastí spojené.

Přijaté řešení odpovídá stavu, který v české právní úpravě existoval do 31.12.2013 a který, co se majetkové hodnoty podílu týká, potvrdil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 22 Cdo 700/2004. Ustanovení § 143 odst. 2 OZ 1964 jasně stanovilo, že nabytí podílu nezakládalo účast druhého manžela na obchodní společnosti nebo družstvu, nešlo-li o družstvo bytové. Práva spojená s účastí nemohl vykonávat a nemusel ani plnit povinnosti, které z ní plynuly. Druhý z manželů se společníkem (družstevníkem) stal jen v případě, že byl stranou nabývací či zakladatelské smlouvy (listiny). Co se majetkového aspektu týká, byl součástí společného jmění a bylo na něj nutné pamatovat při vypořádání společného jmění nebo v případě, že chtěl manžel podíl zcizit.

více »
3. března 2017

Způsob jednání právnické osoby vůči zaměstnancům podle novely občanského zákoníku

Zákonem č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony bylo s účinností ode dne 28.2.2017 zrušeno ustanovení § 164 odstavec 3 občanského zákoníku ve znění: Má-li právnická osoba s kolektivním statutárním orgánem zaměstnance, pověří jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči…

Zákonem č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony bylo s účinností ode dne 28.2.2017 zrušeno ustanovení § 164 odstavec 3 občanského zákoníku ve znění: Má-li právnická osoba s kolektivním statutárním orgánem zaměstnance, pověří jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům; jinak tuto působnost vykonává předseda statutárního orgánu. Tato skutečnost se pak zapisovala do obchodního rejstříku.

Nabytím účinnosti uvedené novely občanského zákoníku u způsobu jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem (působnost statutárního orgánu náleží více osobám) obecně platí § 164 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého, neurčí-li zakladatelské právní jednání (zpravidla stanovy), jak členové kolektivního statutárního orgánu právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně.

Nadále tedy již není účinná ani judikatura Nejvyššího soudu k této otázce, např. rozhodnutí ve věci sp. zn. 29 Cdo 880/2015 má-li právnická osoba s kolektivním statutárním orgánem zaměstnance, neuplatní se pro zastupování právnické osoby členy statutárního orgánu při právních jednání vůči zaměstnancům způsob zastupování podle §164 odst. 2 občanského zákoníku, nýbrž se uplatní speciální právní úprava podle § 164 odst. 3 občanského zákoníku.

V případě zájmu o poskytnutí právních služeb v oblasti korporátního práva se prosím obracejte na advokáta Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

více »