Mimořádné vydržení vlastnického práva
Od 1. ledna 2019 je možné mimořádně vydržet vlastnické právo k nemovitým věcem. Mimořádné vydržení je staronový způsob nabytí vlastnického práva k věci movité i nemovité osobou, která po zákonem stanovenou dobu věc drží jako vlastník (§ 1095 občanského zákoníku). K mimořádnému vydržení dojde tím, že vydržitel věc po určitou dobu drží – užívá ji jako vlastník a má za to, že mu věc náleží.
V případě řádného vydržení je nezbytné, aby držiteli svědčil řádný právní titul (např. smlouva) a aby měl z přesvědčivého důvodu za to, že mu věc náleží. U mimořádného vydržení není nutné prokazovat právní titul držby, vydržitel však nesmí tímto jednáním sledovat nepoctivý úmysl, tedy jeho držba musí být poctivá.
Další rozdíl je ve vydržecí době. V případě mimořádného vydržení musí uplynout doba dvojnásobně dlouhá, tj. u nemovitých věcí 20 let, u věcí movitých pak let 6. Do vydržecí doby se započítává i doba držby právního předchůdce vydržitele, avšak u právních předchůdců musí být také splněny podmínky pro mimořádné vydržení, a to především nedostatek nepoctivého úmyslu. Mimořádné vydržení zavádí občanský zákoník, jehož přechodné ustanovení (§ 3066) stanoví, že vydržecí doba pro mimořádné vydržení nemovité věci neuplyne dříve než 5 let od účinnosti nového občanského zákoníku. Tedy pro výpočet doby mimořádného vydržení lze započítat dobu pouze 15 let před účinnosti nového občanského zákoníku (tj. před 1. 1. 2014), a držitel tak může poprvé vlastnické právo k nemovité věci mimořádně vydržet až k 1. 1.2019.