Aktuality

V souvislosti s nouzovým stavem, který byl na území České republiky vyhlášen dne 13. března 2020 od 14:00 a prodloužen do 30. dubna 2020 (nouzový stav aktuálně prodloužen do 17. května 2020), se Parlament usnesl a prezident republiky dne 20. dubna 2020 podepsal „zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu“.

Dále byly přijaty dva zákony týkající se nájemních vztahů vyplývajících jednak z nájmu by-tu („zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty“) a jednak z nájmu prostor sloužících k podnikání („zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k podnikání“), a to se zaměřením na nájemce a (ne)placení nájemného.

Níže poté jednotlivé oblasti blíže rozvádíme.

1 SOUDNÍ ŘÍZENÍ, TRESTNÍ ŘÍZENÍ, INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ A EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ Přijatý zákon si klade za cíl umožnit účastníkům řízení prominout zmeškání procesní lhůty nebo v případě trestních řízení její navrácení. Za běžné situace umožňuje občanský soudní řád, soudní řád správní a trestní řád prominutí zmeškání lhůty, resp. její navrácení, nicméně ne u všech procesních úkonů. Nově přijatý zákon takovou možnost přitom zavádí plošně, přičemž je zacílen právě zejména na ty procesní úkony, jejichž zmeškání nelze za běžné situace prominout, např. lhůta pro podání dovolání v rámci občanského soudního řízení nebo u kasačních stížností v rámci soudního řízení správního. Podmínkou pro prominutí zmeškání lhůty je přitom omluvitelný důvod spočívající v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo ztěžovalo úkon učinit. Obdobným způsobem je postupováno i v případě exekučních a insolvenčních řízení.

O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud na základě návrhu, který je třeba podat ve lhůtě, která uplyne od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu. Lhůta je přitom pro každý typ řízení odlišná – pro civilní řízení je to 15 dnů, pro soudní řízení správní jsou to dva týdny, v trestních řízeních jsou to 3 dny.

Nově přijatý zákon dále upravuje podmínky insolvenčního řízení pokud jde o podání insolvenčního návrhu. Po dobu 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, nejpozději však do 31. 12. 2020, nebude dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem povinen podat insolvenční návrh v případě, že se dozví o svém úpadku. To však neplatí v případě, že úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření.

Pokud v době ode dne nabytí účinnosti zákona do 31. 8. 2020 podá věřitel insolvenční návrh na dlužníka, k takovému návrhu se nepřihlíží. Opětovné podání insolvenčního návrhu bude možné po 31. 8. 2020.

2 PRÁVNICKÉ OSOBY Kromě výše uvedených oblastí upravuje zmíněný zákon také rozhodování orgánů právnických osob. Zákon připouští rozhodování orgánů právnické osoby mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. Pokud nejsou konkrétní podmínky rozhodování upraveny v zákoně nebo přímo v zakladatelském právním jednání, určí podmínky rozhodování nejvyššího oránu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán.

Úprava se týká rovněž funkčního období členů voleného orgánu právnických osob. Pokud některému z členů orgánu uplyne funkční období, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii. Pokud s tím člen nesouhlasí, doručí svůj nesouhlas před uplynutím funkčního období právnické osobě a v takovém případě se funkční období neprodlužuje.

Pokud došlo k uplynutí funkčního období člena voleného orgánu v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření a dnem nabytí účinnosti zákona, jeho funkce se obnoví, pokud s tím tento člen souhlasí a pokud nebyl v rozhodné době za něj zvolen, jmenován nebo jinak povolán jiný člen voleného orgánu. Funkce člena voleného orgánu se obnoví dnem doručení souhlasu s obnovením funkce a zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatře-ní.

3 NÁJEMNÍ VZTAHY V oblasti nájemních vztahů byly přijaty dva nové zákony upravující jednak nájem bytu a jednak nájem prostoru sloužícího k podnikání. Zákony upravují, resp. omezují pronajímatele v právu ukončit jednostranně nájem pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného. Pronajímatel má však právo nájem ukončit z jiných důvodů.

3.1 NÁJEM BYTU V případě nájmu bytu se zákon vztahuje na situace, kdy je byt užíván výhradně za účelem uspokojování bytové potřeby nájemce a vztahuje se rovněž na podnájem.

Pronajímatel není oprávněn jednostranně ukončit nájem pouze z důvodu, že nájemce neplatí nájemné. Neplacení nájemného přitom muselo nastat v tzv. rozhodné době, tj. od 12. 3. 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření, nejpozději však do 31. 7. 2020, a sou-časně je neplacení nájemného převážně způsobeno omezením plynoucím z mimořádného opatře-ní, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného. Nájemce je po-vinen tyto skutečnosti, které mu znemožňovaly nebo ztěžovaly úhradu nájemného, pronajímateli doložit. Jakým způsobem a co by mělo takové prohlášení obsahovat, zákon ani důvodová zpráva nepřibližuje.

Nájemce tímto ustanovením však není zproštěn povinnosti nájemné uhradit později. Zákon zavádí tzv. ochranou dobu, což je doba od účinnosti tohoto zákona do 31. 12. 2020. V této ochranné době je nájemce povinen dlužné nájemné, které se stalo splatným v rozhodné době (od 12. 3. 2020 nejpozději do 31. 7. 2020) uhradit. Pokud tak neučiní, pronajímatel má právo nájem vypovědět bez výpovědní doby.

Zákon zavádí také jakési zvolnění pro pronajímatele, a to za předpokladu, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby takové omezení snášel, zejména pokud by se tímto dostal sám do takové nouze, že by neměl ani na nutnou výživu svou nebo osoby, kterou je povinen ze zákona živit. Pronajímatel však i přesto může dát nájemci výpověď až tehdy, kdy mimořádné opatření skončí, nejdříve však po skončení nouzového stavu.

3.2 NÁJEM PROSTORU SLOUŽÍCÍHO K PODNIKÁNÍ

V případě nájmu prostoru sloužícího k podnikání nově přijatý zákon obsahuje ve své podstatě totožný princip jako výše v případě nájmu bytu.

V případě nájmu prostoru sloužícího k podnikání se zákon vztahuje na situace, kdy je účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru a slouží-li takový prostor alespoň převážně k podnikání bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen.

Pronajímatel není oprávněn jednostranně ukončit nájem pouze z důvodu, že nájemce neplatí nájemné. Neplacení nájemného přitom muselo nastat v tzv. rozhodné době, tj. od 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020, a současně je neplacení nájemného převážně způsobeno omezením plynoucím z mimořádného opatření, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného. Nájemce je povinen tyto skutečnosti, které mu znemožňovaly nebo ztěžovaly úhradu nájemného, pronajímateli doložit. Jakým způsobem a co by mělo takové prohlášení obsahovat, zákon ani důvodová zpráva nepřibližuje.

Nájemce tímto ustanovením však není zproštěn povinnosti nájemné uhradit později. Zákon zavádí tzv. ochranou dobu, což je doba od účinnosti tohoto zákona do 31. 12. 2020. V této ochranné době je nájemce povinen dlužné nájemné, které se stalo splatným v rozhodné době (od 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020) uhradit. Pokud tak neučiní, pronajímatel má právo nájem vypovědět s výpovědní dobou 5 dní.

Zákon zavádí také jakési zvolnění pro pronajímatele, a to za předpokladu, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby takové omezení snášel, zejména pokud je pronájem jediným zdrojem jeho obživy. Pronajímatel však i přesto může dát nájemci výpověď až tehdy, kdy mimořádné opatření skončí, nejdříve však po skončení nouzového stavu.

V případě zájmu o naše právní služby v oblasti dopadů koronaviru SARS CoV-2 se prosím obracejte na Mgr. Jiřího Hnáta, případně jakéhokoli jiného advokáta z týmu HKR