V listopadu a prosinci roku 2017 advokátní kancelář HKR poskytovala hlavnímu městu Praze právní poradenství při takzvaném „akciovém swapu“, tj. při ukončení účasti ve skupině Pražská teplárenská a současném nákupu akcií společnosti Pražské služby, a.s., od společností patřících ke skupině EPH. V současné době se advokátní kancelář věnuje navazujícím krokům.

V případě zájmu o právní služby v oblasti akvizic se prosím obracejte na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně osobních údajů fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (General Data Protection Regulation) se jako přímo aplikovatelný předpis stane účinným a závazným pro jeho adresáty dne 25. května 2018. Základní změny oproti stávající právní úpravě jsou následující:

• Rozšíření práv subjektu údajů;

• Povinnost vypracovat dokument posouzení dopadu na ochranu osobních údajů a předchozí konzultace s Úřadem pro ochranu osobních údajů;

• Povinnost vést záznamy o zpracování osobních údajů;

• Povinnost hlášení narušení bezpečnosti;

• Povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů.

Dle GDPR může dozorový úřad uložit peněžitou pokutu v závislosti na povaze a závažnosti porušení. Pokud se správce či zpracovatel dopustí méně závažného porušení, příslušný dozorový úřad může uložit pokutu až do výše 10.000.000 EUR nebo v případě podniku 2 % z jeho celkového ročního světového obratu. U závažnějších porušení jdou sankce až do výše 20.000.000 EUR nebo u podniku až 4 % z jeho celkového ročního obratu.

V případě zájmu o právní služby v oblasti osobních údajů se prosím obracejte na Mgr. Jiřího Hnáta, hnat@akhavel.cz

Dne 4. 10. 2017 nabyl účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jde o reakci na dosavadní stav, kdy byla úprava § 71a exekučního řádu zaobírající se exekucí pozastavením řidičského oprávnění považována za diskriminační ve vztahu ke zletilým dětem povinného, který je z rozhodnutí soudu povinen k jejich výživě. Hranice zletilosti totiž měla bránit možnosti využít tohoto motivačního opatření. I zletilé dítě do 26 let věku, které se studiem soustavně připravuje na své budoucí povolání, může totiž být plně nebo z větší části odkázáno na materiální a finanční zajištění svými rodiči. Pokud si rodič svoji vyživovací povinnost neplnil, bylo tak znevýhodňováno v možnosti přimět povinného rodiče efektivním exekučním nástrojem k plnění své vyživovací povinnosti a k úhradě vzniklého dluhu na výživném. V případě zájmu o právní služby vymáhání pohledávek se prosím obracejte na Mgr. Jiřího Hnáta, hnat@akhavel.cz

Ode dne 18. srpna 2017 je účinná novela zákona č 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace zákona poměrně zásadně rozšířila okruh dílčích výjimek z uveřejnění pro určité okruhy smluv, který je obsažený v § 3 odst. 2 zákona. Nejvýrazněji se tyto dílčí změny dotkly státních podniků a obchodních společností s majetkovou účastí státu či územního samosprávného celku. Ty z nich, které nejsou tzv. veřejným zadavatelem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nebo které byly založeny za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, nemusí uveřejnit smlouvy uzavírané v běžném obchodním styku s nepovinnými subjekty. Další změnou je, že původně písemnou formu smlouvy v § 8 odst. 2 ZRS je nově již možné nahradit uzavíráním smluv tzv. smíšenou formou (např. písemný návrh na uzavření smlouvy potvrdit ústně) bez rizika sankce absolutní neplatnosti. Textový obsah smlouvy však je třeba uveřejnit v registru smluv. V případě zájmu o právní služby v oblasti registru smluv se prosím obracejte na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

Pokud zakázku může splnit ovládaná osoba, není třeba podle tzv. in-house výjimky vést výběrové řízení. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí sp. zn. 4 As 106/2016 řešil otázku, zda lze tuto in-house výjimku použít i v případě, pokud ovládaná osoba může zakázku splnit jen částečně a částečně ji musí zajistit prostřednictvím subdodavatele. V daném případě šlo o smlouvu („zakázku“) na sběr a odstraňování odpadu v obci, která byla bez výběrového řízení uzavřena se společností vlastněnou touto obcí. Tato společnost sice disponovala vozidly pro svoz odpadu, avšak nedisponovala zařízením pro jeho odstraňování, a tak musela dále uzavřít smlouvu se společností provozující skládku. Předmětem řízení nebyla platnost této subdodavatelské smlouvy, ale smlouvy na sběr a odstraňování odpadu mezi obcí a její společností, která nebyla s to obsah smlouvy z velké části zajistit sama. Podle Nejvyššího správního soudu ze zákona vyplývá, že podmínkou pro in-house výjimku je, aby ovládaná osoba vykonávala podstatnou část veškeré hospodářské činnosti ve prospěch zadavatele. Zákon nepožaduje, aby ovládaná osoba vykonávala podstatnou část smlouvy („zakázky“) uzavřené na základě in-house výjimky, a nestanoví ani minimální limit, od kterého by plnění veřejné zakázky nemohlo být zařazeno pod tuto výjimku. Smlouva mezi obcí a její společností, která pro ni zajišťovala technické služby, byla tedy platná, i když značnou část smlouvy měl plnit subdodavatel.

V případě zájmu o právní služby v oblasti veřejných zakázek se prosím obracejte na Mgr. Petra Brejla, brejl@akhavel.cz