Ode dne 18. srpna 2017 je účinná novela zákona č 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace zákona poměrně zásadně rozšířila okruh dílčích výjimek z uveřejnění pro určité okruhy smluv, který je obsažený v § 3 odst. 2 zákona. Nejvýrazněji se tyto dílčí změny dotkly státních podniků a obchodních společností s majetkovou účastí státu či územního samosprávného celku. Ty z nich, které nejsou tzv. veřejným zadavatelem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nebo které byly založeny za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, nemusí uveřejnit smlouvy uzavírané v běžném obchodním styku s nepovinnými subjekty. Další změnou je, že původně písemnou formu smlouvy v § 8 odst. 2 ZRS je nově již možné nahradit uzavíráním smluv tzv. smíšenou formou (např. písemný návrh na uzavření smlouvy potvrdit ústně) bez rizika sankce absolutní neplatnosti. Textový obsah smlouvy však je třeba uveřejnit v registru smluv. V případě zájmu o právní služby v oblasti registru smluv se prosím obracejte na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

Pokud zakázku může splnit ovládaná osoba, není třeba podle tzv. in-house výjimky vést výběrové řízení. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí sp. zn. 4 As 106/2016 řešil otázku, zda lze tuto in-house výjimku použít i v případě, pokud ovládaná osoba může zakázku splnit jen částečně a částečně ji musí zajistit prostřednictvím subdodavatele. V daném případě šlo o smlouvu („zakázku“) na sběr a odstraňování odpadu v obci, která byla bez výběrového řízení uzavřena se společností vlastněnou touto obcí. Tato společnost sice disponovala vozidly pro svoz odpadu, avšak nedisponovala zařízením pro jeho odstraňování, a tak musela dále uzavřít smlouvu se společností provozující skládku. Předmětem řízení nebyla platnost této subdodavatelské smlouvy, ale smlouvy na sběr a odstraňování odpadu mezi obcí a její společností, která nebyla s to obsah smlouvy z velké části zajistit sama. Podle Nejvyššího správního soudu ze zákona vyplývá, že podmínkou pro in-house výjimku je, aby ovládaná osoba vykonávala podstatnou část veškeré hospodářské činnosti ve prospěch zadavatele. Zákon nepožaduje, aby ovládaná osoba vykonávala podstatnou část smlouvy („zakázky“) uzavřené na základě in-house výjimky, a nestanoví ani minimální limit, od kterého by plnění veřejné zakázky nemohlo být zařazeno pod tuto výjimku. Smlouva mezi obcí a její společností, která pro ni zajišťovala technické služby, byla tedy platná, i když značnou část smlouvy měl plnit subdodavatel.

V případě zájmu o právní služby v oblasti veřejných zakázek se prosím obracejte na Mgr. Petra Brejla, brejl@akhavel.cz

Na energetický ČEZ nedopadá povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Firma uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na ni povinnost dopadala. Ústavní soud rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze zrušil. Podle Ústavního soudu jimi bylo porušeno základní právo na soudní ochranu, vlastnit majetek a právo podnikat. V případě zájmu o právní služby v oblasti svobodného přístupu k informacím se prosím obracejte na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích tvořící novou úpravu přestupkového práva v České Republice (nahrazují zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích). Dále uvádíme základní informace o nové úpravě.

Příkazní vs. blokové řízení: Zákon o odpovědnosti za přestupky nerozlišuje blokové a příkazní řízení, ale stanovuje, že na blokové řízení upravené v dosavadních zákonech se hledí jako na příkazní, při němž je příkaz vydáván na místě.

Promlčecí doba: Od 1. 7. 2017 bude tato doba záviset na závažnosti přestupku, přičemž budou délky dvě – 1 rok a 3 roky. 3 léta budou tehdy, pokud jde o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč. Lze ji prodloužit až na 3, resp. 5 let. Po jejím uplynutí již není možné přestupek projednat.

Správní trestání: Upustí se od dosavadního pojmu sankce a nahradí jej správní tresty. Zůstávají napomenutí, pokuta, zákaz činnosti a propadnutí věci. Mezi nový správní trest patří zveřejnění rozhodnutí o přestupku, který lze uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě, stanoví-li tak zákon. Je však třeba dbát na to, aby zásah do soukromí pachatele nebyl nepřiměřený vzhledem k povaze a závažnosti přestupku. Nově se zároveň zavedou přitěžující a polehčující okolnosti, ke kterým se přihlédne při určení druhu a výměry správního trestu. Jako polehčující okolnost bude brána například skutečnost, že pachatel spáchal přestupek ve věku blízkém věku mladistvým nebo že přestupek spáchal pod vlivem hrozby nebo nátlaku. Za přitěžující okolnost bude považována situace, kdy pachatel spáchal více přestupků nebo ho spáchal opakovaně.

Odpovědnost právnických osob za přestupek: V zásadě se k této odpovědnosti přistupuje obdobně jako v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob. Právnickou osobu bude možné postihnout i za přestupek spáchaný před jejím vznikem, anebo v případech, kdy soud rozhodl o její neplatnosti, nebo jednala-li dotyčná fyzická osoba za právnickou osobu na základě neplatného nebo neúčinného titulu. Odpovědnost právnické osoby za spáchaný přestupek přechází vždy i na její právní nástupce. Správní orgán však může za podmínek stanovených zákonem zakázat zrušení, zánik nebo přeměnu právnické osoby obviněné z přestupku. Na právní nástupce přechází i povinnost uhradit uloženou pokutu, pokud v době zániku právnické osoby ještě nezaniklo právo ji vymáhat.

Podnikající fyzická osoba: Nese odpovědnost i za jednání svých zaměstnanců a některých dalších fyzických osob v souvislosti s jejím podnikáním. Její odpovědnost za spáchané přestupky přechází po její smrti na osobu, která pokračuje v jejím podnikání. Právnická osoba a podnikající fyzická osoba odpovídá za přestupek bez ohledu na to, zda jej zavinila, má však možnost se odpovědnosti zprostit.

Okolností vylučující protiprávnost jednání: Jejich výčet se doplnil o svolení poškozeného, oprávněné použití zbraně a o přípustné riziko. Nutná obrana a krajní nouze zůstávají beze změn.

Správní tresty: Pojem „sankce“ je nahrazen označením „správní tresty“. Dosavadní kontroverzní sankci zákazu pobytu vystřídal trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Správní orgán bude také oprávněn uložit podezřelému či obviněnému, aby složil záruku (peněžitou či nepeněžitou), kterou zajistí splnění povinností, jež mu mohou být uloženy během řízení nebo v rozhodnutí o přestupku (např. pokuta, povinnost splnit nároky poškozeného). Nově je upravena možnost (podmíněného) upuštění od potrestání. Ochranná opatření zůstávají zachována bez zásadních změn, jen namísto zabrání věci, které pachatel zmařil, je možné zabrat náhradní hodnotu věci (obdobně u trestu propadnutí věci).

Narovnání: Zde se jedná o tzv. odklon, tedy způsob vyřešení přestupku bez vyslovení viny a s tím spojených negativních následků (záznam v evidenci přestupků). Narovnání lze využít pouze v řízení, kterého se účastní poškozený, jelikož má podobu dohody mezi ním a obviněným. Správní orgán ověří splnění zákonných podmínek, vyslechne strany narovnání a dohodu rozhodnutím schválí. Právní mocí tohoto rozhodnutí vzniká překážka věci pravomocně rozhodnuté.

V případě zájmu o právní služby v oblasti přestupkového práva se prosím obracejte na Mgr. Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz

Stejně jako v ostatních oblastech působnosti je i v oblasti inkasa a správy pohledávek svých klientů prvořadým zájmem HKR poskytovat právní služby té nejvyšší kvality splňující jejich potřeby a očekávání. V této souvislosti advokátní kancelář HKR započala v únoru tohoto roku spolupráci s Mgr. Jiřím Šimečkem, kdy jejím hlavním účelem je systematický a komplexní rozvoj právních služeb poskytovaných HKR v této části správy financí klientů.

Předtím, než Jiří Šimeček započal svou spolupráci s HKR, zabýval se touto problematikou kontinuálně více než 8 let a řešil ji jak z pohledu optimalizace a efektivity procesů, tak možných business modelů vztaženo k aktuálním legislativním možnostem.