Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb.,
o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákon č. 251/2016 Sb.,
o některých přestupcích tvořící novou úpravu přestupkového práva
v České Republice (nahrazují zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích).
Dále uvádíme základní informace o nové úpravě.
Příkazní vs. blokové řízení: Zákon o…
Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb.,
o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákon č. 251/2016 Sb.,
o některých přestupcích tvořící novou úpravu přestupkového práva
v České Republice (nahrazují zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích).
Dále uvádíme základní informace o nové úpravě.
Příkazní vs. blokové řízení: Zákon o odpovědnosti za přestupky
nerozlišuje blokové a příkazní řízení, ale stanovuje, že na blokové
řízení upravené v dosavadních zákonech se hledí jako na příkazní,
při němž je příkaz vydáván na místě.
Promlčecí doba: Od 1. 7. 2017 bude tato doba záviset na závažnosti
přestupku, přičemž budou délky dvě – 1 rok a 3 roky. 3 léta budou
tehdy, pokud jde o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž
horní hranice je alespoň 100 000 Kč. Lze ji prodloužit až na 3, resp.
5 let. Po jejím uplynutí již není možné přestupek projednat.
Správní trestání: Upustí se od dosavadního pojmu sankce a nahradí jej
správní tresty. Zůstávají napomenutí, pokuta, zákaz činnosti a
propadnutí věci. Mezi nový správní trest patří zveřejnění rozhodnutí
o přestupku, který lze uložit právnické nebo podnikající fyzické
osobě, stanoví-li tak zákon. Je však třeba dbát na to, aby zásah do
soukromí pachatele nebyl nepřiměřený vzhledem k povaze a závažnosti
přestupku. Nově se zároveň zavedou přitěžující a polehčující
okolnosti, ke kterým se přihlédne při určení druhu a výměry správního
trestu. Jako polehčující okolnost bude brána například skutečnost, že
pachatel spáchal přestupek ve věku blízkém věku mladistvým nebo že
přestupek spáchal pod vlivem hrozby nebo nátlaku. Za přitěžující
okolnost bude považována situace, kdy pachatel spáchal více přestupků nebo
ho spáchal opakovaně.
Odpovědnost právnických osob za přestupek: V zásadě se k této
odpovědnosti přistupuje obdobně jako v zákoně o trestní odpovědnosti
právnických osob. Právnickou osobu bude možné postihnout i za přestupek
spáchaný před jejím vznikem, anebo v případech, kdy soud rozhodl o její
neplatnosti, nebo jednala-li dotyčná fyzická osoba za právnickou osobu na
základě neplatného nebo neúčinného titulu. Odpovědnost právnické osoby
za spáchaný přestupek přechází vždy i na její právní nástupce.
Správní orgán však může za podmínek stanovených zákonem zakázat
zrušení, zánik nebo přeměnu právnické osoby obviněné z přestupku. Na
právní nástupce přechází i povinnost uhradit uloženou pokutu, pokud
v době zániku právnické osoby ještě nezaniklo právo ji vymáhat.
Podnikající fyzická osoba: Nese odpovědnost i za jednání svých
zaměstnanců a některých dalších fyzických osob v souvislosti s jejím
podnikáním. Její odpovědnost za spáchané přestupky přechází po její
smrti na osobu, která pokračuje v jejím podnikání. Právnická osoba a
podnikající fyzická osoba odpovídá za přestupek bez ohledu na to, zda jej
zavinila, má však možnost se odpovědnosti zprostit.
Okolností vylučující protiprávnost jednání: Jejich výčet se doplnil
o svolení poškozeného, oprávněné použití zbraně a o přípustné
riziko. Nutná obrana a krajní nouze zůstávají beze změn.
Správní tresty: Pojem „sankce“ je nahrazen označením „správní
tresty“. Dosavadní kontroverzní sankci zákazu pobytu vystřídal trest
zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Správní orgán bude také oprávněn
uložit podezřelému či obviněnému, aby složil záruku (peněžitou či
nepeněžitou), kterou zajistí splnění povinností, jež mu mohou být
uloženy během řízení nebo v rozhodnutí o přestupku (např. pokuta,
povinnost splnit nároky poškozeného). Nově je upravena možnost
(podmíněného) upuštění od potrestání. Ochranná opatření zůstávají
zachována bez zásadních změn, jen namísto zabrání věci, které pachatel
zmařil, je možné zabrat náhradní hodnotu věci (obdobně u trestu
propadnutí věci).
Narovnání: Zde se jedná o tzv. odklon, tedy způsob vyřešení
přestupku bez vyslovení viny a s tím spojených negativních následků
(záznam v evidenci přestupků). Narovnání lze využít pouze v řízení,
kterého se účastní poškozený, jelikož má podobu dohody mezi ním a
obviněným. Správní orgán ověří splnění zákonných podmínek,
vyslechne strany narovnání a dohodu rozhodnutím schválí. Právní mocí
tohoto rozhodnutí vzniká překážka věci pravomocně rozhodnuté.
V případě zájmu o právní služby v oblasti přestupkového práva se
prosím obracejte na Mgr. Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz