Podání návrhu na insolvenci bez jakéhokoli opodstatněni, na základě nepravdivých údajů a za účelem způsobit druhému ztrátu dobrého jména u zákazníků a obchodních partnerů a zostudit a ohrozit jeho jméno i konkurence schopnost, může být dle Nejvyššího soudu trestný čin vydírání a pomluvy. Na soudní rozhodnutí o zjevné neopodstatněnosti návrhu se pachatel nemůže spoléhat. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 8 Tdo 1352/2014 ze dne 26. 2. 2015 tak musí brát do úvahy všichni, kteří hodlají si vyřizovat účty a spory prostřednictvím podání insolvenčního návrhu.

Právníci HKR mají s poskytováním právních služeb týkajících se problematiky insolvence bohaté zkušenosti, v případě zájmu o takovéto právní služby se prosím obracejte na naše advokáty Mgr. Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz či Mgr. Jiřího Hnáta, hnat@akhavel.cz.

Z důvodu informovanosti našich klientů či obchodních partnerů o významných legislativních změnách bychom vás rádi informovali, že připravovaný nový zákon o zadávání veřejných zakázek byl dne 29. 4. 2016 publikován ve sbírce zákonů, a to pod číslem 134/2016 Sb., přičemž nabude účinnosti dne 1. října tohoto roku. Předpis zcela nahradí doposud platný a účinný zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. a koncesní zákon č. 139/2006 Sb. Počínaje dnem 1. 10. 2016 tak budou všichni zadavatelé povinně zahajovat nová výběrová řízení dle nového právního předpisu.

V případě jakýchkoliv dotazů či potřeby více informací (včetně informací o školení) k novému zákonu, se můžete obrátit na náš zakázkový tým: Mgr. Petr Brejl, email: brejl@akhavel.cz, tel.: + 420 775 571 171; Mgr. Luboš Havel, email: havel@akhavel.cz.

Rádi bychom Vás upozornili na významný návrh novely zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon“), který byl dne 23.3.2016 schválen ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Zásadní navrhovanou změnou je změna ustanovení § 7 zákona, které by nově již neobsahovalo pozitivní výčet trestných činů, ale naopak výčet negativní, tj. uvádělo trestné činy, které právnické osobě nelze přičítat.

Novela dále navrhuje vložit do ustanovení § 8 odst. 5 zákona toto pravidlo: „Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1, zabránila.“.

Navrhované pravidlo poskytne právnickým osobám efektivní nástroj k zajištění rizik plynoucích z institutu trestní činnosti fyzických osob v úzkém vztahu k právnické osobě (tj. členové orgánů, řídící a kontrolující osoby, zaměstnanci či osoby v obdobném postavení). Pokud právnická osoba prokáže, že vynaložila na prevenci proti spáchání trestné činnosti úsilí v míře, které po ní lze spravedlivě požadovat, bude trestní odpovědnost této právnické osoby vyloučena.

Mezi opatření, jejichž přijetí lze právnickým osobám v tomto směru doporučit, řadíme zejména pravidelná školení zaměstnanců, poradenské služby, přijetí relevantních vnitřních předpisů (směrnice), zavedení kontrolních mechanismů či zavedení whistleblowing programu apod. (tzv. compliance programy). Dovozujeme, že jedině vhodnou kombinací přijatých opatření bude možné efektivně zajistit rizika spojená s trestní odpovědností dané právnické osoby. Správný výběr a poměr jednotlivých opatření bude nutno nastavit ve vztahu ke specifikům podnikatelské činnosti klienta a rizikům z toho vyplývajících. Máme za to, že náklady spojené se zavedením výše uvedených opatření vykompenzují rizika spojená s trestní odpovědností na straně právnické osoby, která mohou být nikoli pouze z právního, ale též z tržního hlediska, likvidační. Navrhované pravidlo považujeme za posílení již stávající možnosti dané ustanovením § 8 odst. 2 písm. b) zákona, na jehož základě může přijetí preventivních opatření na straně právnické osoby vést k nepřičitatelnosti trestní odpovědnosti právnické osobě z jednání činěných „běžnými“ zaměstnanci (tj. zaměstnanci mimo management a představenstvo). Z uvedeného důvodu má smysl zavedení preventivních opatření již za stávajícího znění zákona. V případě schválení novely ve shora citovaném znění význam compliance programů ještě výrazně vzroste.

Dne 9.3.2016 byl Poslaneckou sněmovnou schválen nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Předpis má plně nahradit doposud účinný zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Návrh nového zákona dále bude projednáván v Senátu s tím, že jeho účinnost lze předběžně předpokládat v průběhu léta tohoto roku, a to i z toho důvodu, že implementuje evropské směrnice o zadávání zakázek, jejichž transpozice do českého právního řádu by měla být provedena do 18.4.2016.

Jako každý nový právní předpis přináší i tento nový zákon řadu otázek a nejasností. Na jedné straně se zadavatelé dočkají určitých administrativních úlev, nových možností a postupů při zadávání zakázek, současně však po nich nový zákon vyžaduje vyšší míru obezřetnosti a i odpovědnosti při stanovení podmínek a postupu v zadávacím řízení. Zásadní novinky se týkají jak zadavatelů, včetně sektorových, tak i dodavatelů. Vzhledem k rozsahu změn a řadě nových institutů a postupů, nezbývá, než zadavatelům, ale i dodavatelům doporučit, aby se s obsahem textace nového zákona co nejdříve seznámili a mohli ho tak úspěšně využívat v aplikační praxi. Pro snadnější seznámení s novým zákonem jsme pro vás s kolegy připravili alespoň příkladný výčet nejzajímavějších změn a novinek.

Obecné změny:

• zákon v sobě obsahuje pravidla pro zadávání zakázek i pro udělování koncesí,

• zákon pracuje, vedle tří dosavadních zásad rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti, nově i se zásadou přiměřenosti,

• zcela nová struktura zákona,

• zákon pracuje a používá nové pojmy a instituty (životní cyklus, štítek, střet zájmů, předběžná tržní konzultace, inovační partnerství, atd.),

• některé dříve používané pojmy v zákoně již nejsou (např. definice veřejné zakázky, pojem sektorový či dotovaný zadavatel, dodatečné informace, kvalifikační předpoklady, uchazeč, atd.), tyto jsou většinou nahrazeny pojmy novými s obdobným obsahem,

• zákon snižuje administrativní zátěž zadavatele při realizaci zadávacího řízení (obecné krácení lhůt, zrušení povinného předběžného oznámení, dobrovolnost ohledně ustanovení komise, byť jsou stanoveny určité výjimky, dobrovolnost ve zjednodušeném podlimitním řízení předem oslovit některé uchazeče, atd.),

• zákon rozšiřuje možnosti zadavatele pro stanovení zadávacích podmínek, dává větší volnost pro nastavení kvalifikačních předpokladů a dílčích hodnotících kritérií, a postupů při administraci určitých typů zakázek.

Příklady konkrétních změn a novinek:

• zákon stanovuje povinnost označit části zadávací dokumentace vypracované či upravované osobou odlišnou od zadavatele a uvedení identifikačních údajů takové osoby (i když nejde o zástupce zadavatele ve smyslu zákona),

• zákon upravuje podmínky střetu zájmů a na to navazující povinnosti zadavatele,

• ve vybraných případech je dán zadavateli prostor pro stanovení kvalifikačních předpokladů jiných, než výslovně stanoví zákon,

• zákon stanovuje u specifických služeb možnost zadávání v tzv. zjednodušeném režimu,

• zákon rozšiřuje výjimky, kdy není zadavatel povinen postupovat formou zadávacího řízení,

• zákon rozšiřuje důvody zrušení zadávacích řízení,

• zákon stanovuje širší možnost vyžádat doplnění nabídek uchazečů i změn v dílčích cenách rozpočtu,

• zákon ruší povinnost vyloučit uchazeče na základě mimořádně nízké nabídkové ceny,

• zákon umožňuje zadavateli nejprve nabídky jen hodnotit a až pak posuzovat kvalifikaci a splnění ostatních zadávacích podmínek, a to pouze u vítězného uchazeče,

• zákon zakazuje soutěžit některé typy zakázek „pouze na cenu“,

• zákon (proti stávající praxi) zadavatelům zakazuje přenášet odpovědnost za kontrolu či správnost zadávacích podmínek na účastníka výběrového řízení,

• zákon umožňuje zadavateli stanovit podmínky pro úhradu ceny za poskytnuté plnění přímo subdodavateli,

• zákon podrobněji upravuje podmínky pro dodatečné změny smluv,

• zákon stanovuje nové limity a podmínky pro vícepráce,

• změny a úpravy v oblasti podávání námitek,

• zákon ruší ustanovení o deliktech dodavatelů a tzv. black list,

• mění a doplňují se pravidla pro řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,

• pozornost bude třeba věnovat rovněž přechodným ustanovením ohledně posouzení toho, kdy bude možno aplikovat ještě doposud platný a účinný zákon o zadávání veřejných zakázek a kdy již zákon nový.

V souvislosti s připravovanou právní úpravou veřejného zadávání je naše kancelář připravena poskytnout svým klientům adekvátní právní služby.

Česká advokátní komora byla dne 5.2.2016 pověřena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR mimosoudním řešením spotřebitelských sporů pro oblast sporů ze Smluv o poskytování právních služeb (na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů). Internetová stránka tohoto pověřeného subjektu je www.cak.cz.