English

Aktuality

10. října 2018

HKR POSKYTOVALA PRÁVNÍ SLUŽBY PRAŽSKÉ VODOHOSPODÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI, A.S. PŘI ODKUPU AKCIONÁŘSKÉHO PODÍLU VE SPOLEČNOSTI PRAŽSKÉ VODOVODY A KANALIZACE, A.S. OD SPOLEČNOSTI VEOLIA CENTRAL & EASTERN EUROPE S.A.

Poté, co tým právníků HKR svým právním poradenstvím napomohl hlavnímu městu Praze k ovládnutí skupiny Pražská plynárenská, v září tohoto roku dokončil své právní služby v další, z pohledu Hlavního města strategické akvizici. V návaznosti na dlouhodobě poskytované právní služby právníci HKR poskytli právní poradenství společnosti Pražská…

Poté, co tým právníků HKR svým právním poradenstvím napomohl hlavnímu městu Praze k ovládnutí skupiny Pražská plynárenská, v září tohoto roku dokončil své právní služby v další, z pohledu Hlavního města strategické akvizici. V návaznosti na dlouhodobě poskytované právní služby právníci HKR poskytli právní poradenství společnosti Pražská vodohospodářská společnost, a.s., jejímž jediným akcionářem je hlavní město Praha, při nabytí akcionářského podílu ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s. od společnosti VEOLIA CENTRAL & EASTERN EUROPE S.A. V důsledku akvizice hlavní město Praha významně posiluje svůj vliv nad stavem a dalším rozvojem vodohospodářské infrastruktury na svém území.

V případě zájmu o právní služby v oblasti M&A se prosím obracejte na Mgr. Lukáše Křečka, krecek @akhavel.cz

více »
9. října 2018

Ode dne 18. 10. 2018 jsou již všichni zadavatelé povinni zajistit veškerou písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v elektronické podobě

Ode dne 18. 10. 2018 jsou již všichni zadavatelé povinni zajistit veškerou písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v elektronické podobě. Tato povinnost se nevztahuje pouze na výslovně uvedené výjimky dle § 211 odst. 3 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Konkrétně jde o tyto případy:

Použití elektronické…

Ode dne 18. 10. 2018 jsou již všichni zadavatelé povinni zajistit veškerou písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v elektronické podobě. Tato povinnost se nevztahuje pouze na výslovně uvedené výjimky dle § 211 odst. 3 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Konkrétně jde o tyto případy:

Použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku. Pod tuto výjimku a zvláštní nástroje nelze zařadit např. využití NEN, který je obecně dostupný.

Použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici. Pod tuto výjimku a zvláštní vybavení nelze zařadit osobní počítače, internet, kterými zadavatelé běžně disponují.

Zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace.

Použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3 ZZVZ.

Pokud zadavatel při písemné komunikaci použije jiné, než elektronické komunikační prostředky, musí tuto skutečnost odůvodnit v písemné zprávě zadavatele dle § 217 ZZVZ.

Povinnost písemné komunikace v elektronické podobě se nevztahuje na zakázky zadávané mimo režim ZZVZ na základě výjimek a na zakázky malého rozsahu.

Nová povinnost se nejvýrazněji projeví v případě podávání nabídek. Dle § 103 odst. 1 písm. c) ZZVZ pak zadavatel musí v zadávací dokumentaci určit elektronický nástroj pro podání nabídek.

Pro zajištění podávání nabídek mohou zadavatelé využít některých z existujících certifikovaných elektronických nástrojů, zejména Národní elektronický nástroj (NEN) či jejich dosavadní profil zadavatele, pokud takovou službu profil umožňuje. U dodavatelů se povinnost nejvíce projeví v nutnosti konverze originálních listinných dokumentů do elektronické podoby či v širším využívání a potřebě elektronického podpisu při podávání nabídek.

Povinnost písemné komunikace v elektronické podobě a povinnost požadovat nabídky v elektronické podobě se bude vztahovat na komunikaci a příjem nabídek od 18. 10. 2018, a to bez ohledu na to, zda bylo předmětné zadávací řízení zahájeno ještě před 18. 10. 2018 nebo ne.

V případě zájmu o právní služby v oblasti práva veřejných zakázek se prosím obracejte na Mgr. Petra Brejla, brejl@akhavel.cz.

více »
20. srpna 2018

K úhradám společného dluhu manželů po rozvodu

V této souvislosti Nejvyšší soud ČR odkázal na svůj dřívější rozsudek ve věci spis. zn. 22 Cdo 3779/2014 ze dne 29. dubna 2015, podle něhož jestliže se některý z manželů po rozvodu manželství podílel na zaplacení společného dluhu již ze svých výlučných prostředků, má právo na jejich náhradu ve smyslu § 149 odst. 2 věty druhé starého občanského…

V této souvislosti Nejvyšší soud ČR odkázal na svůj dřívější rozsudek ve věci spis. zn. 22 Cdo 3779/2014 ze dne 29. dubna 2015, podle něhož jestliže se některý z manželů po rozvodu manželství podílel na zaplacení společného dluhu již ze svých výlučných prostředků, má právo na jejich náhradu ve smyslu § 149 odst. 2 věty druhé starého občanského zákoníku. Tato skutečnost se pak promítne do výroku o povinnosti jednoho z manželů zaplatit určitou částku druhému na vyrovnání jejich podílů. U dosud nevyrovnaných společných dluhů a pohledávek účastníků je namístě, aby soud ve výroku o jejich vypořádání promítnul jejich výši v době, kdy k vypořádání dochází, při současném zohlednění toho, co který z účastníků na dluh zaplatil.

Dále pak Nejvyšší soud ČR uvedl, že vzhledem k obsahové podobnosti úpravy obsažené v § 149 odst. 2 a 3 starého občanského zákoníku a § 742 odst. 1 současného občanského zákoníku, neshledává důvod k odklonu od uvedených závěrů – pro řešení situací, kdy jeden z manželů ze svých výlučných prostředků hradí dluh tvořící součást společného jmění manželů. Tím spíše, že podle § 736 věty druhé současného občanského zákoníku platí, že dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

Závěrem je tedy konstatování, že plnění poskytnuté jedním z manželů z jeho výlučného majetku na úhradu dluhu tvořícího dosud nevypořádané společné jmění manželů je třeba považovat za vnos, jehož režim podléhá § 742 odst. 1 písm. c) současného občanského zákoníku.

V případě zájmu o právní služby v oblasti rodinného práva se prosím obracejte na kolegyni Mgr. Kateřinu Ryšavou, rysava@akhavel.cz

více »
24. července 2018

Elektronické zadávání veřejných zakázek bude od října povinné

Od října letošního roku bude platit povinnost elektronického zadávání veřejných zakázek pro všechny zadavatele. Pokud stát stanovil povinnost elektronické komunikace, měl by také poskytnout nástroj, jak tuto povinnost splnit. Proto má pro administraci veřejných zakázek Národní elektronický nástroj (NEN). Pro orgány státní správy bude využívání NEN…

Od října letošního roku bude platit povinnost elektronického zadávání veřejných zakázek pro všechny zadavatele. Pokud stát stanovil povinnost elektronické komunikace, měl by také poskytnout nástroj, jak tuto povinnost splnit. Proto má pro administraci veřejných zakázek Národní elektronický nástroj (NEN). Pro orgány státní správy bude využívání NEN od prvního července povinné. „Ohledně elektronického zadávání veřejných zakázek jsme debatovali i s kolegy z ostatních ministerstev a shodneme se na tom, že Národní elektronický nástroj ušel kus cesty. Je stále více využívaný, o čemž svědčí i hodnota zakázek v systému. Pokud stát stanovil povinnost elektronické komunikace, je Národní elektronický nástroj správné řešení. Proběhla celá řada zátěžových testů systému, které reflektovaly skutečné předpokládané rozložení očekávané zátěže. Dále má NEN nejvyšší možnou známku bezpečnosti dle nezávislého testu v porovnání s vybranými systémy,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Národní Elektronický Nástroj (NEN) je systém pro administraci a zadávání veřejných zakázek ve správě státu. Je všem poskytován zdarma. NEN podporuje plánovací aktivity, proto jej lze využít i pro dlouhodobé investiční projekty. V případě zájmu o právní služby v oblasti veřejných zakázek se prosím obracejte na Mgr. Petra Brejla,brejl@ak­havel.cz

více »
20. července 2018

Účelové dělení veřejných zakázek jakožto častý „nešvar“ zadavatelů

S tím, jak v českém prostředí vzrůstá množství veřejných zakázek, stoupá i snaha některých zadavatelů vyhnout se zákonným povinnostem se zadáváním veřejných zakázek spojeným, případně uložené povinnosti zmírnit. V současnosti se rozmáhá praxe zadavatelů, kteří účelovým rozdělením veřejné zakázky na více samostatných veřejných zakázek (které by ale…

S tím, jak v českém prostředí vzrůstá množství veřejných zakázek, stoupá i snaha některých zadavatelů vyhnout se zákonným povinnostem se zadáváním veřejných zakázek spojeným, případně uložené povinnosti zmírnit. V současnosti se rozmáhá praxe zadavatelů, kteří účelovým rozdělením veřejné zakázky na více samostatných veřejných zakázek (které by ale správně měly být pouze dílčí částí veřejné zakázky) dosáhnou umělého snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Tímto jednáním se zadavatelé snaží dosáhnout toho, že např. z jedné nadlimitní veřejné zakázky rozdělením vznikne několik „menších“ veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota už ale bude odpovídat veřejné zakázce podlimitní nebo veřejné zakázce malého rozsahu. V důsledku toho by byla veřejná zakázka zadávána v jiném (mírnějším) režimu, než by správně být měla, a tedy v rozporu s § 18 ZVZ. V takových případech pak soudy, příp. jiné správní orgány při zjišťování, zda je konkrétní plnění ve prospěch zadavatele veřejné zakázky jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, musí zkoumat věcný charakter takového plnění. Lze tedy shrnout, že v případech, kdy zadavatel vydává dílčí veřejné zakázky za zakázky samostatné za účelem zdánlivého snížení jejich předpokládané hodnoty, se jedná o obcházení zákona, které je v rozporu nejen se základními právními zásadami, ale i s pravidlem výslovně uvedeným v § 35 ZVZ. V případě zájmu o právní služby v oblasti veřejných zakázek se prosím obracejte na Mgr. Petra Brejla,brejl@ak­havel.cz

více »