V červnu tohoto roku se naše kancelář podílela na tvorbě smluvních dokumentů ve věci nákupu podílů na společnosti SPA Praha s.r.o. zabývající se kusovou a malosériovou zakázkovou strojní výrobou a výrobou a distribucí prvků regulační techniky.

V červnu tohoto roku HKR poskytovala své právní služby při tvorbě smluvních dokumentů ve věci syndikátního refinancování společností v rámci významné nadnárodní skupiny Gestamp Automocion zabývající se mj. výrobou dílů pro automobilový průmysl.

Podání návrhu na insolvenci bez jakéhokoli opodstatněni, na základě nepravdivých údajů a za účelem způsobit druhému ztrátu dobrého jména u zákazníků a obchodních partnerů a zostudit a ohrozit jeho jméno i konkurence schopnost, může být dle Nejvyššího soudu trestný čin vydírání a pomluvy. Na soudní rozhodnutí o zjevné neopodstatněnosti návrhu se pachatel nemůže spoléhat. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 8 Tdo 1352/2014 ze dne 26. 2. 2015 tak musí brát do úvahy všichni, kteří hodlají si vyřizovat účty a spory prostřednictvím podání insolvenčního návrhu.

Právníci HKR mají s poskytováním právních služeb týkajících se problematiky insolvence bohaté zkušenosti, v případě zájmu o takovéto právní služby se prosím obracejte na naše advokáty Mgr. Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz či Mgr. Jiřího Hnáta, hnat@akhavel.cz.

Z důvodu informovanosti našich klientů či obchodních partnerů o významných legislativních změnách bychom vás rádi informovali, že připravovaný nový zákon o zadávání veřejných zakázek byl dne 29. 4. 2016 publikován ve sbírce zákonů, a to pod číslem 134/2016 Sb., přičemž nabude účinnosti dne 1. října tohoto roku. Předpis zcela nahradí doposud platný a účinný zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. a koncesní zákon č. 139/2006 Sb. Počínaje dnem 1. 10. 2016 tak budou všichni zadavatelé povinně zahajovat nová výběrová řízení dle nového právního předpisu.

V případě jakýchkoliv dotazů či potřeby více informací (včetně informací o školení) k novému zákonu, se můžete obrátit na náš zakázkový tým: Mgr. Petr Brejl, email: brejl@akhavel.cz, tel.: + 420 775 571 171; Mgr. Luboš Havel, email: havel@akhavel.cz.

Rádi bychom Vás upozornili na významný návrh novely zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon“), který byl dne 23.3.2016 schválen ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Zásadní navrhovanou změnou je změna ustanovení § 7 zákona, které by nově již neobsahovalo pozitivní výčet trestných činů, ale naopak výčet negativní, tj. uvádělo trestné činy, které právnické osobě nelze přičítat.

Novela dále navrhuje vložit do ustanovení § 8 odst. 5 zákona toto pravidlo: „Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1, zabránila.“.

Navrhované pravidlo poskytne právnickým osobám efektivní nástroj k zajištění rizik plynoucích z institutu trestní činnosti fyzických osob v úzkém vztahu k právnické osobě (tj. členové orgánů, řídící a kontrolující osoby, zaměstnanci či osoby v obdobném postavení). Pokud právnická osoba prokáže, že vynaložila na prevenci proti spáchání trestné činnosti úsilí v míře, které po ní lze spravedlivě požadovat, bude trestní odpovědnost této právnické osoby vyloučena.

Mezi opatření, jejichž přijetí lze právnickým osobám v tomto směru doporučit, řadíme zejména pravidelná školení zaměstnanců, poradenské služby, přijetí relevantních vnitřních předpisů (směrnice), zavedení kontrolních mechanismů či zavedení whistleblowing programu apod. (tzv. compliance programy). Dovozujeme, že jedině vhodnou kombinací přijatých opatření bude možné efektivně zajistit rizika spojená s trestní odpovědností dané právnické osoby. Správný výběr a poměr jednotlivých opatření bude nutno nastavit ve vztahu ke specifikům podnikatelské činnosti klienta a rizikům z toho vyplývajících. Máme za to, že náklady spojené se zavedením výše uvedených opatření vykompenzují rizika spojená s trestní odpovědností na straně právnické osoby, která mohou být nikoli pouze z právního, ale též z tržního hlediska, likvidační. Navrhované pravidlo považujeme za posílení již stávající možnosti dané ustanovením § 8 odst. 2 písm. b) zákona, na jehož základě může přijetí preventivních opatření na straně právnické osoby vést k nepřičitatelnosti trestní odpovědnosti právnické osobě z jednání činěných „běžnými“ zaměstnanci (tj. zaměstnanci mimo management a představenstvo). Z uvedeného důvodu má smysl zavedení preventivních opatření již za stávajícího znění zákona. V případě schválení novely ve shora citovaném znění význam compliance programů ještě výrazně vzroste.