English

Aktuality

28. února 2020

Regulace realitního trhu

Dne 17. 2. 2020 byl pod č. 39/2020 publikován ve Sbírce zákonů zákon o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o realitním zprostředkování“), který nabude účinnosti dne 3. 3. 2020.

Obecně lze shrnout, že nový zákon o realitním zprostředkování přinese řadu pozitivních změn. Ať už jde o změnu živnosti z volné na…

Dne 17. 2. 2020 byl pod č. 39/2020 publikován ve Sbírce zákonů zákon o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o realitním zprostředkování“), který nabude účinnosti dne 3. 3. 2020.

Obecně lze shrnout, že nový zákon o realitním zprostředkování přinese řadu pozitivních změn. Ať už jde o změnu živnosti z volné na vázanou, maximální možnou výpovědní dobu v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo zakotvení definice realitního zprostředkování. Některé změny ovšem zůstaly na půli cesty jako například v případě pojištění, jehož limit je při cenách nemovitostí nastaven velmi nízko. V případě úschov lze i nadále doporučit využívat advokátní úschovy. Advokát vede prostředky vždy na zvláštním účtu. Finanční prostředky klienta jsou tak vždy odděleny od majetku advokáta. V takovém případě nehrozí jejich zahrnutí do majetkové podstaty při úpadku advokáta, přikázání peněžité pohledávky z účtu v případě exekuce či zahrnutí do pozůstalosti. Advokát je navíc povinen zapisovat úschovy do elektronické knihy úschov, kontrolu provádí příslušné orgány ČAK. Nadto musí být advokát ze zákona pojištěn. O kontrole realitních úschov ze strany živnostenských úřadů lze pochybovat i z důvodu jejich kapacitního vytížení.

V případě zájmu o právní služby v oblasti práva nemovitostí se prosím obracejte na Mgr. Kateřinu Ryšavou, rysava@akhavel.cz

více »
15. února 2020

Nový zákon o právu na digitální služby

Dne 17. 1. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 12/2020 Sb. zákon o právu na digitální služby a o změně některých zákonů. Zákon jako celek své účinnosti nabyl dnem 1. 2. 2019, ovšem s výjimkami vymezenými v § 27 u celé řady jeho ustanovení.

Lidé v Česku získají právo řešit úřední věci se státem elektronicky, papírová forma ale zůstane…

Dne 17. 1. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 12/2020 Sb. zákon o právu na digitální služby a o změně některých zákonů. Zákon jako celek své účinnosti nabyl dnem 1. 2. 2019, ovšem s výjimkami vymezenými v § 27 u celé řady jeho ustanovení.

Lidé v Česku získají právo řešit úřední věci se státem elektronicky, papírová forma ale zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Chybějící data by si měly zjistit z registrů. Zákon by měl primárně přinést postupnou digitalizaci veškerých dílčích úkonů (služeb), které státní správa provádí a které je teoreticky možné činit i digitálně (to se nebude týkat například vyzvednutí občanského průkazu, registrační značky k vozidlu nebo svatby). Aby bylo jasné, co bude vlastně digitalizováno, stát musí sestavit detailní přehled svých povinností a typů jednání s důsledky navenek, tzv. katalog služeb. Na to má ze zákona jeden rok a již nyní veřejně deklaruje, že je s prací velmi daleko. V dalších čtyřech letech od sestavení katalogu bude vláda ve spolupráci s dalšími orgány veřejné moci postupně digitalizovat všechny prozatím jen listinné agendy, primárně samozřejmě ty, které by mohly být přínosné pro největší počet obyvatel, přinést jim nejvyšší přidanou hodnotu a získat oblibu společnosti pro digitalizační proces. Elektronicky by si lidé měli do budoucna vyřídit například změny ve svých dokladech, výpisy z rejstříků nebo žádosti o státní podporu. Uživatel služby bude mít právo činit digitální úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím a)své datové schránky, b)kontaktního místa veřejné správy v případě digitálního úkonu, o kterém tak stanoví prováděcí právní předpis, c)sítě elektronických komunikací dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem nebo opatřeným uznávanou elektronickou pečetí za podmínek stanovených jinými zákony, d)informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon, nebo e)jiného způsobu, pokud tak stanoví právní předpis.

V případě zájmu o právní služby v oblasti informačního práva se prosím obracejte na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

více »
10. září 2019

HKR POSKYTOVALA PRÁVNÍ SLUŽBY PŘI VYDÁNÍ DLUHOPISŮ PRAŽSKÝCH SLUŽEB

Poté, co tým právníků HKR svým právním poradenstvím napomohl hlavnímu městu Praze k nabytí 100 % akcií na společnosti Pražské služby, v půli tohoto roku úspěšně dokončil své další právní služby poskytované v souvislosti s Pražskými službami, a to při vydání veřejně obchodovatelných dluhopisů v hodnotě 500 milionů korun, které jsou určeny na…

Poté, co tým právníků HKR svým právním poradenstvím napomohl hlavnímu městu Praze k nabytí 100 % akcií na společnosti Pražské služby, v půli tohoto roku úspěšně dokončil své další právní služby poskytované v souvislosti s Pražskými službami, a to při vydání veřejně obchodovatelných dluhopisů v hodnotě 500 milionů korun, které jsou určeny na financování projektu Generální obnova linek a ekologizace spalovny Malešice. V případě zájmu o právní služby v oblasti M&A se prosím obracejte na Mgr. Lukáše Křečka, krecek @akhavel.cz

více »
1. září 2019

Novela zákonů v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů

Dne 22. 8. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 204/2019 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů. Předně je jím novelizován zákon o podnikání na kapitálovém trhu, a to ve více než dvou desítkách změnových bodů. Stejně tak dochází na krátkou novelu zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a…

Dne 22. 8. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 204/2019 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů. Předně je jím novelizován zákon o podnikání na kapitálovém trhu, a to ve více než dvou desítkách změnových bodů. Stejně tak dochází na krátkou novelu zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a na jednozměnovou novelu zákona o nabídkách převzetí. Jak vysvětluje důvodová zpráva, zákon je projevem transpozice evropské směrnice 2017/828, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, do českého právního řádu. Cílem směrnice přitom má být zajištění dlouhodobého působení akcionářů ve společnostech, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Směrnicí prezentovaná právní úprava totiž vychází z premisy, že společnost má mít právo znát svého akcionáře a skrze síť zprostředkovatelů se dozvědět, kdo je k rozhodnému dni jejím akcionářem. I když v českém právním řádu může společnost zjistit své akcionáře relativně jednoduše na základě výpisu z evidence emise, který sestavuje centrální depozitář, zavádí se toto oprávnění napříč všemi systémy držení cenných papírů. Zavádí se rovněž postupy, které mají vést k vyšší transparentnosti institucionálních investorů, jako jsou pojišťovny a zajišťovny oprávněné poskytovat životní pojištění, správců aktiv a poradců pro hlasování. Dále se směrnice věnuje většímu zapojení akcionářů do odměňování členů představenstva, dozorčí a správní rady a generálního ředitele, popřípadě jeho zástupce. Kotované společnosti budou povinny vypracovat politiku odměňování, která bude schvalována valnou hromadou společnosti. Zřejmá je rovněž snaha regulovat významné transakce se spřízněnými stranami, u nichž hrozí zvýšené riziko poškození zájmů zejména společnosti, respektive akcionářů, kteří nejsou spřízněnou stranou (tedy menšinových akcionářů). Těch opatření, které zmíněná směrnice přináší, je tak více. Právě publikovaný zákon své účinnosti nabývá dnem 1. 10. 2019. V případě zájmu o právní služby v oblasti výkonu akcionářských práv se prosím obracejte na Mgr. Jan Hrabu, hraba@akhavel.cz

více »
31. července 2019

Taktické a výlučně vnitřní informace

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím lze odmítnout poskytnutí informací, které se vztahují výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Pod tento důvod lze zahrnout také případy, kdy by poskytnutím informací byla ohrožena efektivita kontrolní činnosti úřadu. V konkrétní věci, řešené u Nejvyššího správního soudu…

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím lze odmítnout poskytnutí informací, které se vztahují výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Pod tento důvod lze zahrnout také případy, kdy by poskytnutím informací byla ohrožena efektivita kontrolní činnosti úřadu. V konkrétní věci, řešené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 369/2018, šlo o žádost mj. o metodiku Taktické a operativní postupy při aplikaci zvláštního zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň podle § 103 zákona č. 235/2014 Sb. Finanční úřad ji odmítl poskytnout s tím, že jde o vnitřní akt. Podle judikatury platí, že vnitřní akty nevyvolávají účinky navenek vůči adresátům veřejnoprávního působení. Žadatel se však uváděl, že tato metodická pomůcka se týká postupů Finanční správy, kterými se rozhoduje o (jeho) právech a povinnostech, a tak nemůže jít o čistě vnitřní záležitost. Na to soud odpovídá, že pokud by poskytnutí takové informace výrazně oslabilo efektivitu kontrolní činnosti a jde o informaci vztahující se výlučně k vnitřním pokynům, nehraje roli, zda tyto informace mají vliv na práva a povinnosti adresátů právních norem. Takovou informaci úřad poskytnout nemusí. Na druhou stranu, části předmětné metodiky, které svým zveřejněním kontrolní činnost nenaruší, poskytnout musí. Judikatura totiž také říká, že pro neposkytnutí vnitřního aktu musí být dán dostatečně legitimní důvod. Jinými slovy, pouze ty části vnitřních aktů, kde takový důvod existuje, lze neposkytnout. V tomto případě je tedy třeba poskytnout všechny části vnitřní metodiky, jejichž zveřejněním nedojde k narušení efektivity kontrolní činnosti. V případě zájmu o právní služby v oblasti svobodného přístupu k informacím a registru smluv se prosím obracejte na Mgr. Jan Hrabu, hraba@akhavel.cz

více »