English

Aktuality

20. června 2018

Spory tzv. lovců dopravních nehod s pojišťovnami o plnění z povinného ručení ve světle korektivu dobrých mravů

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti obchodní společnosti Česká pojišťovna a. s. a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo podnikat za podmínek stanovených zákonem podle čl…

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti obchodní společnosti Česká pojišťovna a. s. a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo podnikat za podmínek stanovených zákonem podle čl. 26 odst. 1 a 2 ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny. Ústavní soud má vážné pochybnosti o tom, zda podnikání vedlejší účastnice bylo vedeno ve fair duchu, v souladu s dobrými mravy a minimálně tím se měl odvolací soud zabývat. Systém povinného ručení primárně chrání poškozené, potažmo i viníky nehod, nelze však připustit, aby byly účelovým navyšováním nákladů na odstraňování škod čerpány finanční prostředky, které by při poctivém jednání čerpány nebyly, což by nakonec mohlo jít k tíži všech pojistníků (nejen podnikatelů v oboru pojišťovnictví), neboť „povinné ručení by podražilo“. Byla-li od zahájení opravy vozidla uměle navyšována její cena, aby odpovídala kvalitní a autorizované opravě, aniž by s tím byla poškozená (navíc v postavení spotřebitelky, tedy slabší strany) srozuměna, a šlo pouze o maximalizaci příjmu autoservisu či vedlejší účastnice ze systému povinného ručení, pak lze mít pochybnosti o tom, zda je možné takovému jednání poskytnout právní ochranu, zda nejde o jednání nepoctivé a v rozporu s dobrými mravy. V případě, že máte zájem o právní služby v oblasti pojistného práva, obracejte se prosím na Mgr. Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz

více »
15. června 2018

Další nález Ústavního soudu k poskytování informací o platech zaměstnanců

Ústavní soud konstatuje, že informace o platových poměrech zaměstnanců jsou informacemi, které jsou chráněny podle článku 10 Listiny základních práv a svobod a podle článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zaručujících právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a právo na informační sebeurčení, které…

Ústavní soud konstatuje, že informace o platových poměrech zaměstnanců jsou informacemi, které jsou chráněny podle článku 10 Listiny základních práv a svobod a podle článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zaručujících právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a právo na informační sebeurčení, které umožňuje jednotlivci rozhodovat o datech o něm shromažďovaných, zpracovávaných a dále šířených Právo na poskytnutí informací ve veřejném zájmu není neomezitelné. Pokud jeho výkon zasahuje do práva na ochranu soukromého života, je nutno v každém jednotlivém případě všechna tato práva poměřovat, a zajistit mezi nimi spravedlivou rovnováhu, neboť jde o práva rovnocenná. Takovou povinnost mají i všechny subjekty aplikující relevantní právní úpravu, obsaženou v zákoně o svobodném přístupu k informacím, tj. osoby poskytující informaci, správní orgány a soudy v systému správního soudnictví. Ústavní soud připomíná, že před poskytnutím informací o platu a odměnách zaměstnance, vyžádaných žadatelem na základě ustanovení § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím, je nezbytné provést test proporcionality a v jeho rámci posoudit zejména, zda poskytnutí informací je klíčové pro výkon práva žadatele na přístup k veřejným informacím, přičemž je třeba zejména zkoumat, zda

  1. účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu,
  2. informace samotná se týká veřejného zájmu,
  3. žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“,
  4. informace existuje a je dostupná.

Při střetu základních práv nutno vycházet z principu, že všechna základní práva jsou rovnocenná. Orgány aplikující relevantní právní úpravu – tj. v posuzovaném případě povinná osoba, správní orgány a soudy v systému správního soudnictví – musí v každém jednotlivém případě testem proporcionality porovnat dotčená v konfliktu stojící základní práva, a zajistit, aby mezi nimi byla dodržena spravedlivá rovnováha. V projednávaném případě byl žadatelem o informace advokát. Z vyžádaného spisu správního soudu neplyne jakákoliv zmínka o účelu, k jakému měly být osobní údaje požadované žadatelem užity, natož zda měly být užity ve veřejném zájmu, a v čem by tento veřejný zájem měl spočívat. Nemohlo proto být posuzováno, zda byla dodržena spravedlivá rovnováha mezi v konfliktu stojícími základními právy. V případě, že máte zájem o právní služby v oblasti práva na informace, obracejte se prosím na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

více »
30. května 2018

Budoucnost netradičních ochranných známek

Právní ochranu označení výrobků a služeb ve formě ochranných známek na území České republiky poskytuje zejména zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. V důsledku zavedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 o ochranných známkách, která vstoupila v platnost dne 13. ledna 2016, je v současné době připravována novela zákona o…

Právní ochranu označení výrobků a služeb ve formě ochranných známek na území České republiky poskytuje zejména zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. V důsledku zavedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 o ochranných známkách, která vstoupila v platnost dne 13. ledna 2016, je v současné době připravována novela zákona o ochranných známkách. Vládní návrh této novely schválila vláda České republiky usnesením č. 216 ze dne 11. dubna 2018, ve kterém mimo jiné uložila ministru průmyslu a obchodu a ministru spravedlnosti vypracovat ve spolupráci s předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví konečné znění návrhu a také doporučila, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s tímto návrhem souhlas již v prvém čtení legislativního procesu. Novela by měla vstoupit v účinnost počátkem roku 2019. (…)S ohledem na výše zmíněnou evropskou legislativu by jednou z významných změn plánované novely zákona o ochranných známkách měla být změna ustanovení § 1 předmětného zákona. Z definice označení, které může tvořit ochrannou známku, by měl být napříště vyloučen stávající požadavek grafické znázornitelnosti.

více »
24. května 2018

Je nutné ve společnosti s ručením omezeným ke změně společenské smlouvy při hlasování per rollam dodržet formu notářského zápisu?

Tato právní otázka je předmětem veřejné diskuse posledních několika let a nutno uvést, že ačkoli právní věda již došla k jejímu řešení, soudní praxe se s ní, jakož i interpretačními úskalími s touto otázkou spojenými dodnes zcela nevypořádala. V rámci diskuse a řešení výše nastíněné otázky byl mj. Vrchním soudem v Praze přijat závěr, že nikoli,…

Tato právní otázka je předmětem veřejné diskuse posledních několika let a nutno uvést, že ačkoli právní věda již došla k jejímu řešení, soudní praxe se s ní, jakož i interpretačními úskalími s touto otázkou spojenými dodnes zcela nevypořádala. V rámci diskuse a řešení výše nastíněné otázky byl mj. Vrchním soudem v Praze přijat závěr, že nikoli, tj. že ke změně společenské smlouvy ve společnosti s ručením omezeným při hlasování per rollam dodržet formu notářského zápisu není třeba. V případě, že máte zájem o právní služby v oblasti korporátního práva, obracejte se prosím na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

více »
20. března 2018

HKR PODPORUJE ČESKOU ADVOKÁTNÍ KOMORU PŘI OBRANĚ ADVOKÁTNÍ MLČENLIVOSTI

Naše advokátní kancelář plně stojí za Českou advokátní komorou při jejím úsilí o prosazení zodpovědného přístupu zákonodárců k transpozici směrnice EU DAC5 do českého právního řádu. Sdílíme obavy, které vyjádřil předseda ČAK ve svém dopisu určeném poslankyním a poslancům, k němuž se připojila také Notářská komora ČR a Komora daňových poradců …

Naše advokátní kancelář plně stojí za Českou advokátní komorou při jejím úsilí o prosazení zodpovědného přístupu zákonodárců k transpozici směrnice EU DAC5 do českého právního řádu. Sdílíme obavy, které vyjádřil předseda ČAK ve svém dopisu určeném poslankyním a poslancům, k němuž se připojila také Notářská komora ČR a Komora daňových poradců (znění dopisu zde). Bereme vážně povinnost mlčenlivosti, kterou jsme vázáni vůči našim klientům, i její význam pro zachování právního státu. Pozměňovací návrh Pirátské strany k návrhu novely daňového řádu, jehož schválení by znamenalo vydání našich klientů napospas značně volnému uvážení úředníků finanční správy, proto považujeme za nepřijatelný a protiústavní.

více »