Vláda dle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, v platném znění, vyhlásila svým usnesením č. 194 (69/2020 Sb.) pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů, tj. do 11. dubna 2020 14.00 hodin.

V souvislosti s nouzovým stavem níže zmiňuje několik poznámek o diskutovaném tématu náhrady škody způsobené krizovými opatřeními ze strany státu, a také přinášíme názor k tomu, jak se postavit k plnění již uzavřených smluv

NÁHRADA ŠKODY

Podle § 36 krizového zákona platí, že: „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“ Povinným orgánem je ten, který vydal příslušné krizové opatření (např. zákaz provozovat maloobchodní prodej apod.). Důležité je, že nárok je nutné u příslušného orgánu uplatnit v subjektivní lhůtě 6 měsíců (od dozvědění se o vzniku škody) a objektivní 5 let (od vzniku škody), jinak zaniká.

Většinu opatření nejdříve vydávala vláda na základě krizového zákona. Pokud dojde ke škodě ať již fyzickým nebo právnickým osobám v souvislosti s vládou přijatými opatřeními podle krizového zákona, je stát povinen takovou škodu nahradit (viz výše). Některá další opatření, kterými došlo např. k prodloužení omezení maloobchodního prodeje, volného pohybu osob atd. s účinností od 24. března od 6.00 hodin, byla však nahrazena tzv. mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, která byla vydána dle zákona o ochraně zdraví. Tento zákon na rozdíl od krizového zákona žádnou povinnost státu k náhradě škody neobsahuje.

Objevila se řada právních výkladů, podle nichž krizová opatření vyhlašovaná jako mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví neumožňují žádat náhradu škody podle krizového zákona. My se naopak kloníme k výkladu, že zákon o ochraně veřejného zdraví je v části svých ustanovení jedním z krizových předpisů zastřešených krizovým zákonem, a tudíž je možné domáhat se náhrady škody za trvání nouzového stavu i od 24. března 2020. Náhrada škody by měla zahrnovat jak tzv. skutečnou škodu, tak ušlý zisk.

Zároveň však upozorňujeme, že řada veřejných činitelů i část odborné veřejnosti vyloučila nahrazování škod, popřípadě vyloučila nahrazování ušlého zisku.

Každý potenciální nárok je tak potřeba individuálně posoudit, k tomu předem upozorňujeme na úskalí, která jsou s nároky na náhradu škody spojena vždy, a to

1. obtíže s prokázáním vzniklé škody, tím spíše pak výše ušlého zisku, jelikož je obtížné predikovat výši zisku, kterého by jinak poškozený dosáhl
2. obtíže s prokázáním příčinné souvislosti (zde lze také očekávat argumentaci, že s ohledem na šíření epidemie by škody vznikly i bez vládních či ministerských opatření, naopak by možná byly ještě vyšší)
3. obavy soudů z příliš benevolentního výkladu s ohledem na zatížení státního rozpočtu
4. doba soudních sporů – nelze očekávat, že by náhrada škody „stihla“ řešit akutní problémy vyvolané vládními opatřeními nyní, ledaže by stát uzavíral smíry, to by ovšem mohlo být spojeno s požadavkem na snížení nároku

PLNĚNÍ UZAVŘENÝCH SMLUV

Byť to bude do budoucna předmětem sporů, považujeme zejména vládní opatření spojená s koronavirem za tzv. vyšší moc. To má konsekvence ve vztahu k náhradě škody, konkrétně § 2913 odst. 2 OZ. „Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.“ Opatření vlády spočívající v zákazu vstupu na území České republiky pro všechny cizince přicházející z rizikových oblastí výskytu koronaviru, bude podle našeho názoru považováno za mimořádnou nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku.

Za problematická považujeme ustanovení o smluvní pokutě. Ta jsou nezávislá na zavinění smluvní strany. To znamená, že nároky na smluvní pokutu nejsou tzv. vyšší mocí dotčeny.

Podle § 1765 odst. 1 občanského zákoníku platí, že (1) Dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.“ Resp. i “§ 2 odst. 3 OZ „(2) Právo podle odstavce 1 dotčené straně nevznikne, převzala-li na sebe nebezpečí změny okolností „Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.“

Tzn. pokud není ve smlouvě ujednána tzv. doložka vyšší moci pro případ smluvní pokuty, pak přichází do úvahy pouze zahájení jednání o změně smlouvy pro podstatnou změnu okolností anebo tvrzení zhotovitele, že požadavek objednatele na zaplacení smluvní pokuty je v případě zavření hranic v rozporu s dobrými mravy.

Jednání o změně smlouvy je vymahatelné a lze se následně změny smlouvy domáhat i soudně, pokud si ovšem strany nesjednaly vyloučení doložky nebezpečí změny okolností – což u některých typů vzorových smluv vyloučeno bývá.

Dne 13. února 2020 byla ve sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“). Novela obsahuje poměrně velké množství změn a úprav problematiky obchodních korporací a družstev. Spolu s tímto zákonem byly novelizovány i některé související právní předpisy, zejm. pak zákon o veřejných rejstřících, občanský zákoník a další. Účinnosti by novelizované předpisy měly převážně nabýt k 1. lednu 2021. Přestože je na implementaci novely relativně dost času, společnosti a družstva by její dopady neměly podceňovat a odkládat na poslední chvíli před její účinností. Níže uvádíme některé z podstatných změn.

1. Informaci určenou pouze pro společníky lze adresovat fakticky neveřejně

Do § 7 ZOK byl včleněn odstavec 5, který zní: „Informace určená pouze společníkům se považuje za uveřejněnou na internetových stánkách i v případě, že dálkový přístup k takové informaci je umožněn pouze společníkům.“ Z uvedeného vyplývá, že pozvánky na valnou hromadu rozesílané společníkům či akcionářům či jiné informace již nemusí být pouze zveřejněny přímo na hlavní stránce internetové stránky obchodní korporace, ale postačí její rozeslání prostřednictvím její soukromé části přístupné výhradně společníkům nebo akcionářům na základě přihlašovacích údajů, co zajistí určitou diskrétnost, kterou obchodní vztahy a často také schůze valné hromady vyžadují.

2. Povinnost právnické osoby jmenované členem statutárního orgánu zmocnit fyzickou osobou k jejímu zastupování

Naopak zase určitou komplikaci bude představovat nové ustanovení odstavce 3 vložené do § 46 ZOK, který zní: „Je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala.

3. Správní rada je jediným statutárním orgánem monistické akciové společnosti

Od účinnosti novely by jediným povinně zřizovanými orgány měly být valná hromada a správní rada. Správní radě by tak náleželo obchodní vedení společnosti i dohled. Správní rada akciové společnosti bude muset mít nejméně tři členy, pouze u akciových společností s jediným akcionářem bude možno zřídit jednočlennou správní radu.

4. Povinné schválení Smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti pod sankcí absolutní neplatnosti

Novela již výslovně určuje, že bez schválení nejvyššího orgánu nenabývá smlouva o výkonu funkce účinnosti. Jakmile ke schválení smlouvy o výkonu funkce dojde, účinnosti nabude, avšak nikoli ke dni schválení smlouvy, ale ke dni jejího uzavření, nebo ke dni vzniku funkce člena orgánu, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Pokud tedy smlouva o výkonu funkce byla uzavřena a současně vznikla členu orgánu funkce přede dnem schválení smlouvy o výkonu funkce, má dle novely nabýt smlouva účinnosti zpětně právě k jednomu z uvedených dnů.

5. Mzda a jiné plnění zaměstnanci, který je členem statutárního orgánu, nebo osobou jemu blízkou

ZOK v účinném znění v § 61 odst. 3 stanoví, že mzda i jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké, lze poskytnout pouze se souhlasem orgánu, který schvaluje smlouvu o výkonu funkce. Novela uvedené ustanovení bez náhrady ruší.

6. Postihy nekontaktních a povinnosti neplnících korporací

Obchodní korporaci bude možné postihnout, pokud korporace jednak porušila povinnost předložit (řádnou nebo mimořádnou) účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období (tuto založit do sbírky listin v obchodním rejstříku) a zároveň je nekontaktní. Obchodní korporace je považována za nekontaktní mj. i tehdy, když jí není možné doručit výzvu k předložení účetních závěrek do sbírky listin. Nepřihlásí-li se obchodní korporace do datové schránky ve lhůtě 10 dnů, nedojde k fikci doručení! (náhradní doručení je vyloučeno). Dojde-li k naplnění podmínek, soud zahájí bez návrhu řízení o zrušení obchodní korporace, učiní o tom záznam do OR, že proti obchodní korporaci bylo zahájeno řízení o jejím zrušení. Tento záznam bude mít význam zejména pro ochranu třetích osob, neboť zrušit obchodní korporaci bez likvidace bude možné nejdříve po uplynutí 1 roku od zápisu údaje o zahájení řízení. Virtuální sídlo tedy jedině a pouze kvalitní a od seriózního poskytovatele, mrtvé schránky jsou k ničemu.

7. s.r.o. s nízkým kapitálem

Při založení s.r.o. se základním kapitálem do 20.000Kč nebude třeba zřizovat zvláštní účet u banky nebo spořitelního či úvěrového družstva a tam peněžitý vklad teprve splácet, bude moci jej přijmout v hotovosti správce vkladu.

V případě zájmu o právní služby v oblasti obchodních korporací se prosím obracejte na Mgr. Lukáše Křečka, krecek@akhavel.cz

Dne 17. 2. 2020 byl pod č. 39/2020 publikován ve Sbírce zákonů zákon o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o realitním zprostředkování“), který nabude účinnosti dne 3. 3. 2020.

Obecně lze shrnout, že nový zákon o realitním zprostředkování přinese řadu pozitivních změn. Ať už jde o změnu živnosti z volné na vázanou, maximální možnou výpovědní dobu v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo zakotvení definice realitního zprostředkování. Některé změny ovšem zůstaly na půli cesty jako například v případě pojištění, jehož limit je při cenách nemovitostí nastaven velmi nízko. V případě úschov lze i nadále doporučit využívat advokátní úschovy. Advokát vede prostředky vždy na zvláštním účtu. Finanční prostředky klienta jsou tak vždy odděleny od majetku advokáta. V takovém případě nehrozí jejich zahrnutí do majetkové podstaty při úpadku advokáta, přikázání peněžité pohledávky z účtu v případě exekuce či zahrnutí do pozůstalosti. Advokát je navíc povinen zapisovat úschovy do elektronické knihy úschov, kontrolu provádí příslušné orgány ČAK. Nadto musí být advokát ze zákona pojištěn. O kontrole realitních úschov ze strany živnostenských úřadů lze pochybovat i z důvodu jejich kapacitního vytížení.

V případě zájmu o právní služby v oblasti práva nemovitostí se prosím obracejte na Mgr. Kateřinu Ryšavou, rysava@akhavel.cz

Dne 17. 1. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 12/2020 Sb. zákon o právu na digitální služby a o změně některých zákonů. Zákon jako celek své účinnosti nabyl dnem 1. 2. 2019, ovšem s výjimkami vymezenými v § 27 u celé řady jeho ustanovení.

Lidé v Česku získají právo řešit úřední věci se státem elektronicky, papírová forma ale zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Chybějící data by si měly zjistit z registrů. Zákon by měl primárně přinést postupnou digitalizaci veškerých dílčích úkonů (služeb), které státní správa provádí a které je teoreticky možné činit i digitálně (to se nebude týkat například vyzvednutí občanského průkazu, registrační značky k vozidlu nebo svatby). Aby bylo jasné, co bude vlastně digitalizováno, stát musí sestavit detailní přehled svých povinností a typů jednání s důsledky navenek, tzv. katalog služeb. Na to má ze zákona jeden rok a již nyní veřejně deklaruje, že je s prací velmi daleko. V dalších čtyřech letech od sestavení katalogu bude vláda ve spolupráci s dalšími orgány veřejné moci postupně digitalizovat všechny prozatím jen listinné agendy, primárně samozřejmě ty, které by mohly být přínosné pro největší počet obyvatel, přinést jim nejvyšší přidanou hodnotu a získat oblibu společnosti pro digitalizační proces. Elektronicky by si lidé měli do budoucna vyřídit například změny ve svých dokladech, výpisy z rejstříků nebo žádosti o státní podporu. Uživatel služby bude mít právo činit digitální úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím a)své datové schránky, b)kontaktního místa veřejné správy v případě digitálního úkonu, o kterém tak stanoví prováděcí právní předpis, c)sítě elektronických komunikací dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem nebo opatřeným uznávanou elektronickou pečetí za podmínek stanovených jinými zákony, d)informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon, nebo e)jiného způsobu, pokud tak stanoví právní předpis.

V případě zájmu o právní služby v oblasti informačního práva se prosím obracejte na Mgr. Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

Poté, co tým právníků HKR svým právním poradenstvím napomohl hlavnímu městu Praze k nabytí 100 % akcií na společnosti Pražské služby, v půli tohoto roku úspěšně dokončil své další právní služby poskytované v souvislosti s Pražskými službami, a to při vydání veřejně obchodovatelných dluhopisů v hodnotě 500 milionů korun, které jsou určeny na financování projektu Generální obnova linek a ekologizace spalovny Malešice. V případě zájmu o právní služby v oblasti M&A se prosím obracejte na Mgr. Lukáše Křečka, krecek @akhavel.cz