V souvislosti s nouzovým stavem, který byl na území České republiky
vyhlášen dne 13. března 2020 od 14:00 a prodloužen do 30. dubna 2020
(nouzový stav aktuálně prodloužen do 17. května 2020), se Parlament usnesl
a prezident republiky dne 20. dubna 2020 podepsal „zákon o některých
opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby
účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a
právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a
exekučního řádu“.
Dále byly přijaty dva zákony týkající se nájemních vztahů
vyplývajících jednak z nájmu by-tu („zákon o některých opatřeních
ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor
sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru
poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti
s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových
prostor v domě s byty“) a jednak z nájmu prostor sloužících
k podnikání („zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů
epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících
k podnikání“), a to se zaměřením na nájemce a (ne)placení
nájemného.
Níže poté jednotlivé oblasti blíže rozvádíme.
1 SOUDNÍ ŘÍZENÍ, TRESTNÍ ŘÍZENÍ, INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ
A EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ Přijatý zákon si klade za cíl umožnit
účastníkům řízení prominout zmeškání procesní lhůty nebo
v případě trestních řízení její navrácení. Za běžné situace
umožňuje občanský soudní řád, soudní řád správní a trestní řád
prominutí zmeškání lhůty, resp. její navrácení, nicméně ne u všech
procesních úkonů. Nově přijatý zákon takovou možnost přitom zavádí
plošně, přičemž je zacílen právě zejména na ty procesní úkony,
jejichž zmeškání nelze za běžné situace prominout, např. lhůta pro
podání dovolání v rámci občanského soudního řízení nebo
u kasačních stížností v rámci soudního řízení správního.
Podmínkou pro prominutí zmeškání lhůty je přitom omluvitelný důvod
spočívající v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi
nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo ztěžovalo úkon učinit. Obdobným
způsobem je postupováno i v případě exekučních a insolvenčních
řízení.
O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud na základě návrhu, který
je třeba podat ve lhůtě, která uplyne od ukončení nebo zrušení
mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo
podstatně ztěžující učinění úkonu. Lhůta je přitom pro každý typ
řízení odlišná – pro civilní řízení je to 15 dnů, pro soudní
řízení správní jsou to dva týdny, v trestních řízeních jsou to
3 dny.
Nově přijatý zákon dále upravuje podmínky insolvenčního řízení
pokud jde o podání insolvenčního návrhu. Po dobu 6 měsíců od
ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, nejpozději však do
31. 12. 2020, nebude dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou
osobou – podnikatelem povinen podat insolvenční návrh v případě, že
se dozví o svém úpadku. To však neplatí v případě, že úpadek nastal
již před přijetím mimořádného opatření.
Pokud v době ode dne nabytí účinnosti zákona do 31. 8. 2020 podá
věřitel insolvenční návrh na dlužníka, k takovému návrhu se
nepřihlíží. Opětovné podání insolvenčního návrhu bude možné po
31. 8. 2020.
2 PRÁVNICKÉ OSOBY Kromě výše uvedených oblastí upravuje zmíněný
zákon také rozhodování orgánů právnických osob. Zákon připouští
rozhodování orgánů právnické osoby mimo zasedání v písemné formě
nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to
zakladatelské právní jednání. Pokud nejsou konkrétní podmínky
rozhodování upraveny v zákoně nebo přímo v zakladatelském právním
jednání, určí podmínky rozhodování nejvyššího oránu statutární
orgán, v případě jiného orgánu tento orgán.
Úprava se týká rovněž funkčního období členů voleného orgánu
právnických osob. Pokud některému z členů orgánu uplyne funkční
období, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne
následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii.
Pokud s tím člen nesouhlasí, doručí svůj nesouhlas před uplynutím
funkčního období právnické osobě a v takovém případě se funkční
období neprodlužuje.
Pokud došlo k uplynutí funkčního období člena voleného orgánu
v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření a dnem nabytí
účinnosti zákona, jeho funkce se obnoví, pokud s tím tento člen souhlasí
a pokud nebyl v rozhodné době za něj zvolen, jmenován nebo jinak povolán
jiný člen voleného orgánu. Funkce člena voleného orgánu se obnoví dnem
doručení souhlasu s obnovením funkce a zaniká uplynutím 3 měsíců ode
dne následujícího po dni skončení mimořádného opatře-ní.
3 NÁJEMNÍ VZTAHY V oblasti nájemních vztahů byly přijaty dva nové
zákony upravující jednak nájem bytu a jednak nájem prostoru sloužícího
k podnikání. Zákony upravují, resp. omezují pronajímatele v právu
ukončit jednostranně nájem pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení
s placením nájemného. Pronajímatel má však právo nájem ukončit
z jiných důvodů.
3.1 NÁJEM BYTU V případě nájmu bytu se zákon vztahuje na situace, kdy
je byt užíván výhradně za účelem uspokojování bytové potřeby nájemce
a vztahuje se rovněž na podnájem.
Pronajímatel není oprávněn jednostranně ukončit nájem pouze
z důvodu, že nájemce neplatí nájemné. Neplacení nájemného přitom
muselo nastat v tzv. rozhodné době, tj. od 12. 3. 2020 do dne
následujícího po dni skončení mimořádného opatření, nejpozději však
do 31. 7. 2020, a sou-časně je neplacení nájemného převážně
způsobeno omezením plynoucím z mimořádného opatře-ní, které mu
znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného.
Nájemce je po-vinen tyto skutečnosti, které mu znemožňovaly nebo
ztěžovaly úhradu nájemného, pronajímateli doložit. Jakým způsobem a co
by mělo takové prohlášení obsahovat, zákon ani důvodová zpráva
nepřibližuje.
Nájemce tímto ustanovením však není zproštěn povinnosti nájemné
uhradit později. Zákon zavádí tzv. ochranou dobu, což je doba od
účinnosti tohoto zákona do 31. 12. 2020. V této ochranné době je
nájemce povinen dlužné nájemné, které se stalo splatným v rozhodné
době (od 12. 3. 2020 nejpozději do 31. 7. 2020) uhradit. Pokud tak
neučiní, pronajímatel má právo nájem vypovědět bez
výpovědní doby.
Zákon zavádí také jakési zvolnění pro pronajímatele, a to za
předpokladu, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby takové omezení
snášel, zejména pokud by se tímto dostal sám do takové nouze, že by
neměl ani na nutnou výživu svou nebo osoby, kterou je povinen ze zákona
živit. Pronajímatel však i přesto může dát nájemci výpověď až
tehdy, kdy mimořádné opatření skončí, nejdříve však po skončení
nouzového stavu.
3.2 NÁJEM PROSTORU SLOUŽÍCÍHO K PODNIKÁNÍ
V případě nájmu prostoru sloužícího k podnikání nově přijatý
zákon obsahuje ve své podstatě totožný princip jako výše v případě
nájmu bytu.
V případě nájmu prostoru sloužícího k podnikání se zákon vztahuje
na situace, kdy je účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti
v tomto prostoru a slouží-li takový prostor alespoň převážně
k podnikání bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě
vyjádřen.
Pronajímatel není oprávněn jednostranně ukončit nájem pouze
z důvodu, že nájemce neplatí nájemné. Neplacení nájemného přitom
muselo nastat v tzv. rozhodné době, tj. od 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020, a
současně je neplacení nájemného převážně způsobeno omezením
plynoucím z mimořádného opatření, které mu znemožňovalo nebo
podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného. Nájemce je povinen tyto
skutečnosti, které mu znemožňovaly nebo ztěžovaly úhradu nájemného,
pronajímateli doložit. Jakým způsobem a co by mělo takové prohlášení
obsahovat, zákon ani důvodová zpráva nepřibližuje.
Nájemce tímto ustanovením však není zproštěn povinnosti nájemné
uhradit později. Zákon zavádí tzv. ochranou dobu, což je doba od
účinnosti tohoto zákona do 31. 12. 2020. V této ochranné době je
nájemce povinen dlužné nájemné, které se stalo splatným v rozhodné
době (od 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020) uhradit. Pokud tak neučiní,
pronajímatel má právo nájem vypovědět s výpovědní dobou 5 dní.
Zákon zavádí také jakési zvolnění pro pronajímatele, a to za
předpokladu, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby takové omezení
snášel, zejména pokud je pronájem jediným zdrojem jeho obživy.
Pronajímatel však i přesto může dát nájemci výpověď až tehdy, kdy
mimořádné opatření skončí, nejdříve však po skončení
nouzového stavu.
V případě zájmu o naše právní služby v oblasti dopadů koronaviru
SARS CoV-2 se prosím obracejte na Mgr. Jiřího Hnáta, případně
jakéhokoli jiného advokáta z týmu HKR