Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo
3345/2018 (Rc 61/2021) vyslovil právní názor, že objednatel může podle §
2593 ObčZ částečně odstoupit od smlouvy o dílo, lze-li k té části
plnění zhotovitele, od něhož odstupuje, přiřadit ve shodě s předchozí
projevenou vůlí smluvních stran ekvivalent protiplnění
objednatele. …
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo
3345/2018 (Rc 61/2021) vyslovil právní názor, že objednatel může podle §
2593 ObčZ částečně odstoupit od smlouvy o dílo, lze-li k té části
plnění zhotovitele, od něhož odstupuje, přiřadit ve shodě s předchozí
projevenou vůlí smluvních stran ekvivalent protiplnění objednatele.
Nejvyšší soud se zabýval otázkou částečného odstoupení od smlouvy
o dílo v poměrech ObčZ a dospěl k závěru, že jeho dřívější
judikatura, konkrétně rozsudek ze dne 30. 7. 2012, sp. zn. 23 Cdo
4560/2010, se v poměrech nové právní úpravy nadále nemůže uplatnit.
Důvodem je podstatná změna právní úpravy, která minimalizuje účinky
odstoupení ex tunc. Obecná ustanovení o odstoupení, včetně možnosti
částečného odstoupení, lze aplikovat též na odstoupení od smlouvy
o dílo, neboť právní úprava smlouvy o dílo u odstoupení speciální
pravidlo ohledně částečného odstoupení od smlouvy neupravuje. V důsledku
to znamená, že částečně lze odstoupit od smlouvy o dílo
i v případě, že plnění nebylo sjednáno po částech.
V případě zájmu o právní služby v oblasti občanskoprávních
závazků se prosím obracejte na kolegu Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz