Potvrzení právního názoru HKR Nejvyšším soudem
Přestože klient, jako žalovaný v rámci řízení před soudem prvního stupně tvrdil a prokazoval, že nemovité věci nabyl na základě kupní smlouvy od jejich knihovního vlastníka (osoby bez dalšího zapsané v katastru nemovitostí), také žalovaného, jehož vlastnictví bylo ve stejném řízení žalobcem úspěšně zpochybněno a soud rozhodl, že vlastníkem není, resp. v době převodu na klienta vlastníkem nebyl, soud prvního stupně rozhodl, že klient se vlastníkem nemovitých věcí nestal.
Po převzetí zastupování naší kanceláří se podařilo zvrátit uvedené rozhodnutí soudu prvního stupně v rámci řízení před odvolacím soudem, jehož rozhodnutí následně k dovolání protistrany potvrdil i Nejvyšší soud.
Soudy vyšších stupňů rozhodly ve prospěch klienta a jeho vlastnictví k nemovitým věcem potvrdily, a to s odkazem na zákonnou zásadu materiální publicity veřejných seznamů, tedy i katastru nemovitostí. Přitom jednoznačně uzavřely, že zákon umožňuje dobrověrnému nabyvateli nabýt nemovitou věc od nevlastníka, svědčil-li mu zápis v katastru nemovitostí dle ustanovení § 984 občanského zákoníku. V případě naplnění hypotézy citovaného ustanovení zákon upřednostňuje ochranu nabyvatele, jenž měl dobrou víru v zápis ve veřejném seznamu. Ohledně potřebnosti informování se o právním stavu nemovitostí přímo v katastru nemovitostí pak Nejvyšší soud v souladu s právním názorem HKR konstatoval, že nabyvatel není povinen do katastru nemovitostí fakticky nahlédnout, neboť v opačném případě by princip materiální publicity postrádal smysl.
V případě zájmu o právní služby v oblasti práva nemovitostí se obracejte na kolegu Jiřího Hnáta, hnat@akhavel.cz