Ve věci obchvatu města Chýnov, který bude zprovozněn v říjnu roku 2022, se Nejvyšší správní soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 5 As 89/2021 ke kasační stížnosti podané v zastoupení HKR jednoznačně vyjádřil k otázce udržení platnosti územního rozhodnutí při podání žádosti o povolení dílčí stavby a časových souvislostí zahájení stavby. V případě zájmu o právní služby v oblasti správního práva se prosím obracejte na Mgr. Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz

Nejvyšší soud jako soud dovolací publikoval zásadní rozhodnutí ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 23 Cdo 327/2021, ve věci odčinění nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do pověsti právnické osoby, v němž se žalobkyně domáhala ochrany před zásahem do své pověsti, jehož se žalovaný dle žalobkyně měl dopustit zveřejněním nepravdivých a zavádějících tvrzení v článku uveřejněném na webových stránkách žalovaného.

Dovolací soud uzavřel, že podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 nemá právnická osoba právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené (samotným) neoprávněným zásahem do své pověsti podle § 135 odst. 2 ObčZ. Tím však zároveň není vyloučeno, aby v případě, kdy je povinnost k odčinění nemajetkové újmy vzniklé právnické osobě zvlášť zákonem stanovena ve smyslu § 2894 odst. 2 ObčZ, zohledňovalo přiměřené zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy též takové poškození pověsti právnické osoby, k němuž v této souvislosti došlo (tj. např. poškození pověsti právnické osoby v hospodářské soutěži v důsledku nekalosoutěžního jednání jiného soutěžitele).

V případě zájmu o právní služby v oblasti deliktní odpovědnosti se prosím obracejte na kolegu Jana Hrabu, hraba@akhavel.cz

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo 3345/2018 (Rc 61/2021) vyslovil právní názor, že objednatel může podle § 2593 ObčZ částečně odstoupit od smlouvy o dílo, lze-li k té části plnění zhotovitele, od něhož odstupuje, přiřadit ve shodě s předchozí projevenou vůlí smluvních stran ekvivalent protiplnění objednatele.

Nejvyšší soud se zabýval otázkou částečného odstoupení od smlouvy o dílo v poměrech ObčZ a dospěl k závěru, že jeho dřívější judikatura, konkrétně rozsudek ze dne 30. 7. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4560/2010, se v poměrech nové právní úpravy nadále nemůže uplatnit. Důvodem je podstatná změna právní úpravy, která minimalizuje účinky odstoupení ex tunc. Obecná ustanovení o odstoupení, včetně možnosti částečného odstoupení, lze aplikovat též na odstoupení od smlouvy o dílo, neboť právní úprava smlouvy o dílo u odstoupení speciální pravidlo ohledně částečného odstoupení od smlouvy neupravuje. V důsledku to znamená, že částečně lze odstoupit od smlouvy o dílo i v případě, že plnění nebylo sjednáno po částech.

V případě zájmu o právní služby v oblasti občanskoprávních závazků se prosím obracejte na kolegu Petra Kuchaře, kuchar@akhavel.cz

Jak se vyslovil Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 24. 03. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2023/2019, tak autorskoprávní ochrana se nevztahuje jen na dílo jako celek, ale stejně tak i na jeho jednotlivé části (mimo jiné i na název a jména postav). Podmínkou jejich právní ochrany je, aby samy o sobě splňovaly pojmové znaky díla podle § 2 odst. 1, respektive odst. 2, autorského zákona. Vnější ochrany tudíž požívá jen taková část autorského díla, která i sama o sobě, bez vztahu k dílu, vykazuje pojmové znaky autorského díla.

Tyto závěry platí i o autorskoprávní ochraně zpracovaných děl a překladů. V těchto případech vedle sebe paralelně existuje jak prvotní dílo, které bylo zpracováno nebo přeloženo do jiného jazyka, tak zpracování (překlad) jako nové dílo samostatné, byť vzniklé odvozeně.

Předmětem ochrany autorského práva není použitá metoda, respektive nápad, nýbrž tvůrčí, a proto chráněná činnost autora spočívající v tom, jak jím byl takový nápad (myšlenka, metoda) ve své vnější i vnitřní formě zpracován.

V případě zájmu o poskytování právních služeb v oblasti autorského práva se prosím obracejte na kolegu Jiří Hnáta, hnat@akhavel.cz

Hlavním cílem novely energetického zákona, kterou již podepsal prezident, a jejíž majoritní část nabude účinnosti od 1.1.2022, je posílení ochrany spotřebitele. Nově se upravuje zprostředkování v energetice. Zprostředkova­telskou činnost v energetických odvětvích budou moci vykonávat osoby pouze na základě oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích udělovaného Energetickým regulačním úřadem. Na ochranu spotřebitelů slouží i pravidla o zprostředko­vatelské smlouvě, jako je zakotvení jejích podstatných náležitostí a práv spotřebitelů spojených s jejím uzavřením. Novela dále zpřesňuje úpravu zveřejňování informací o podmínkách dodávek plynu a elektřiny na internetových stránkách dodavatelů, práva spotřebitele vypovědět závazky ze smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence a práv a povinností souvisejících s ukončováním smluv v návaznosti na zvýšení ceny dodávek nebo změnu jiných smluvních podmínek ze strany dodavatele. Posílení ochrany spotřebitelů má přinést také nová úprava automatického obnovování smluv, maximální délky smluv uzavřených na dobu určitou a ukončování závazků ze smluv v případech, kdy spotřebiteli zaniklo vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu. Novelou jsou dále opraveny vady implementace směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem týkající se mj.:

• ochrany obchodně citlivých informací (§ 24, 25, 58 až 60 EnerZ),
• podmínek odvolání rady národního regulačního orgánu (§ 17b EnerZ),
• mimosoudního urovnání sporů [§ 16 písm. i) EnerZ],
• práva na soudní přezkum rozhodnutí národního regulačního orgánu (§ 17b odst. 11 EnerZ).

  V případě zájmu o právní služby v oblasti energetiky se obracejte na kolegu Jiřího Hnáta, hnat@akhavel.cz